Za zakladatele chronofotografie, tedy vysokorychlostní fotografie zabývající se fotografickým záznamem rychlých pohybů, je považován Eadweard Muybridge, který v roce 1869 zkonstruoval jednu z prvních kamerových závěrek.

O pohyb se začal Muybridge zajímat v roce 1873, kdy se Leland Stanford, železniční magnát a chovatel koní, vsadil o $25 000, že v určitém stádiu koňského klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země. Muybridge se rozhodl dokázat, že Stanford má pravdu, a s jeho finanční podporou vytvořil sekvenci snímků na mokrých kolodiových deskách, které tento výrok v roce 1878 potvrdily.

V dřevěné budově postavil 24 fotografických přístrojů, na jeden okraj závodiště zavěsil bílý horizont a na druhý umístil v pravidelných intervalech řadu fotoaparátů. Přes dráhu napjal provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, uvolnily pružinové závěrky fotoaparátů. Většinu snímků exponoval 1/1000 vteřiny, na tu dobu velmi krátkým expozičním časem, avšak jeho závěrky dosahovaly času až 1/6000 vteřiny.

Eadweard Muybridge svými pokusy se sekvenční expozicí přispěl k budoucímu rozvoji kinematografie.