Panský rybník
Panský rybník v Jinonicích a Jinonický zámek (rok 2011)
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 5
Katastrální území	Jinonice
Panský rybník Panský rybník na mapě Prahy
Zeměpisné souřadnice	50°3′11″ s. š., 14°21′19″ v. d.
Rozměry
Rozloha	2 409 m2
Délka	75 m
Šířka	33 m
Objem	3 702 m3
Prům. hloubka	1 m
Parametry – hráz
Hráz	zemní
Výška	1,6 m
Ostatní
Typ	rybník
Nadm. výška	312 m n. m.
Přítok vody	Jinonický potok
Odtok vody	Jinonický potok
Přístupná	ano
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panský rybník (dříve nazývaný Zámecký^[1]) je původně průtočný rybník^[2] na Jinonickém potoce,^[2] první ze sestavy trojice tzv. Jinonických rybníků.^{[pozn. 1]} Rybník se nachází na zelené ploše poblíž Jinonického zámku^[2] ve starých Jinonicích při křižovatce ulic Řeporyjská a Tichnova.^[3] Na jižní straně je zelená plocha s rybníkem ohraničena ulicí Tichnova, na západ od rybníka tato zeleň pokračuje až k ulici Schwarzenberská (a dále navazuje na zelenou plochu táhnoucí se západním směrem).^[3] Na sever od vodní plochy Panského rybníka se rozkládá Jinonický Dvorec a severovýchodním směrem již zmíněný Jinonický zámek, dle něhož se rybníku také kdysi říkalo (Zámecký).^[3]

Po roce 1620 (po bitvě na Bílé hoře) se pánem jinonického panství stal říšský hrabě a dvořan Pavel Michna z Vacínova, který v pobělohorské době skupoval zkonfiskovaný majetek českých stavů.^[4] Když se osada Jinonice dostala v roce 1623 do rukou Pavla Michny z Vacínova, nechal postavit v Jinonicích základy zámku.^[4] Roku 1678 koupil panství Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Dluhy jej ale přinutily tento majetek odprodat a tak v roce 1684 koupil celé panství Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu (1652–1703) pro svého synovce.^{[pozn. 2]} Tak se panství dostalo do vlastnictví rodu Schwarzenbergů. Jelikož tvrz nevyhovovala jeho nárokům, nechal Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu vystavět na jejím místě nový zámeček s hospodářským zázemím (hospodářským dvorcem). Schwarzenbergové později objekt zámku a dvorce ještě nechali několikrát přestavět a v rámci těchto úprav část zámku přeměnili na pivovar. Zámek i hospodářský dvůr vlastnili Schwarzenbergové až do roku 1945, kdy jim byl zámek s hospodářským dvorem zkonfiskován.

Založení Panského rybníka nejspíše souviselo s budováním nebo přestavbami Jinonického zámečku^[1] případně se zvýšenou potřebou vody nutné k provozu zámku s hospodářským dvorem a posléze i pro pivovarnické technologie.^[4] Vodním zdrojem byl Jinonický potok a prameny na úpatí stolové hory Vidoule.^{[4][pozn. 3]}

Celá soustava rybníků (Panský, Jinonický a Butovický) se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Hlavními příčinami byly:

• Výstavba trasy „B“ pražského metra (v oblasti stanice Nové Butovice) ke konci 80. let 20. století způsobila snížení úrovně hladiny podzemní vody.^{[6][pozn. 4]}
• Zastavění a odvodnění většiny pramenišť Jinonického potoka během urbanizace.^[1]
• Stavby v pramenné oblasti Jinonického potoka, které byly realizovány podle stavebních projektů se špatně vyřešeným hospodařením s dešťovou vodou.^[6]
• Zásahy do přirozeného povodí Panského rybníka v 80. letech 20. století v souvislosti s výstavbou Jihozápadního města, kdy byly vodní plochy v horní části povodí zasypány a koryto Jinonického potoka bylo uzavřeno do trubek.^[1]

Postupem doby se Panský potok stal z průtočného rybníka rybníkem pramenným,^[2] nedostávalo se mu vody, nebyl udržován, zabahnil se a zarostl^[2] mokřadní vegetací.^[1] Původní vypouštěcí cihlové zařízení se zcela rozpadlo^[2] a nebylo funkční.^[1] V okolní zelené oblasti rybníka se začaly množit ve velkém divoké skládky^[2] a rybník začal být obklopen torzy usychajících polorozlámaných vrb.^[2][1] Průměrná hloubka relativně malého Panského rybníka (ovlivněná nedostatkem vody) se pohybovala jen okolo jednoho metru,^[2] což podporovalo jeho neustálé zarůstání orobincem.^{[1][pozn. 5]}

Cílem revitalizace nebylo získání nových zdrojů vody,^[2] ale především vyčištění rybníka a rehabilitace celého okolního zeleného území.^[1] V roce 2006 byly na jaře revitalizační práce zahájeny odbahněním rybničního dna a úklidem všech okolních divokých skládek.^[2][1] Bylo instalováno nové vypouštěcí zařízení z kamene navržené tak, aby v okolí rybníka působilo co nejméně rušivě.^[1][2] Břehy Panského rybníka byly vyčištěny, doplněny humusem a osety travním semenem.^[1][2] Předposlední fází bylo zmlazení okolních vrb a jejich prořezání (tzv. seřezání „na hlavu“).^[1][2] Posledním a závěrečným krokem pak byla výsadba mokřadních rostlin a nových stromů.^[1] Na podzim roku 2006 byl Panský rybník znovu napuštěn.^{[2][pozn. 6]}

Odvodnění pramenišť, přetvarování území kolem rybníka^[2] a další necitlivé (a nevratné) zásahy do vodního hospodářství kaskády jinonických rybníků implikují snahu vlastníka této lokality o zajištění co největšího množství vody pro tuto oblast.^[1]

• „Boj o vodu“ byl zahájen svedením části dešťových vod z výstavby nových objektů v areálu Jinonického zámku.^[1]

• Svedením vod z vidoulského vodojemu do zeleného pásu u ulice Schwarzenberská v roce 2016 se podařilo obnovit prameniště Jinonického potoka.^[6] Získané množství vody bylo ale malé a nestačilo pro řádné napájení celé rybniční soustavy.^[6]

• V roce 2017 byla provedena obnova části Jinonického potoka nad Panským rybníkem, do kterého je voda přiváděna z 1,2 km vzdáleného vidoulského vodojemu.^[1]

• Rekonstrukce poškozeného a zcela zarostlého potrubí mezi Panským a Jinonickým rybníkem byla provedena v roce 2018.^[6] Návazný projekt (realizovaný v říjnu 2018^[8]) zajistil svedení části dešťových vod z nové výstavby na Vidouli^{[pozn. 7]} do Panského rybníka, čímž se po dlouhé době podařilo zajistit větší množství vody.^{[6][pozn. 8]} (Ve výsledku došlo i k napuštění v jinonické kaskádě posledního rybníka – Butovického.^[6])

I nadále se řeší otázka hledání dalších zdrojů vody.^[4] Nadějným se jeví myšlenka využití dešťových vod z připravované výstavby silničního okruhu^[2] (Radlické Radiály).^[1] Zde získaná voda by po předčištění měla být svedena do Jinonického potoka a Panského rybníka.^[2] Dalším zdrojem vody by mělo být dokončení obnovy historického vidoulského vodovodu.^[2]

Panský rybník je nádrž přírodního charakteru s vyvinutým litorálem tvořeným především orobincem širokolistým; v břehové linii lze nalézt několik starých vrb a mladé olše.^[1] Biodiverzitní botanicko–zoologický průzkum prováděný v roce 2007 zde nalezl 49 druhů rostlin a 29 druhů motýlů.^[1] Obojživelníci jsou zastoupeni skokanem skřehotavým, ropuchou obecnou, ropuchou zelenou a čolkem obecným.^[1] Z ptáků bylo zjištěno pravidelné hnízdění lysky černé a slípky zelenonohé.^[1]

• Flora a fauna Panského rybníka
• 
  Orobinec širokolistý
• 
  Skokan skřehotavý
• 
  Ropucha obecná
• 
  Ropucha zelená
• 
  Čolek obecný
• 
  Lyska černá
• 
  Slípka zelenonohá

• Panský rybník a okolí v proměnách času
• 
  Zámecký (Panský) rybník, pohled od západu, v pozadí Jinonický zámek (před rokem 1940)
• 
  Pohled od východu (rok 2011)
• 
  Pohled od jihu, v pozadí nová výstavba „Vila Park Jinonice“ (rok 2011)
• 
  Pohled od západu, v pozadí Jinonický zámek (únor 2021)

• Katastrální území: Praha 5 – Jinonice^[1]
• Vodní tok: Jinonický potok^[1]
• ČHDP: 1 – 12 – 01 – 011^{[1][9][pozn. 9]}
• Typ nádrže: průtočná^[1]
• Účel nádrže: krajinotvorný a ekologický^[1]
• Plocha hladiny: 2 409 m^{2 [1]}
• Objem nádrže: 3 702 m^3[1]
• Typ vzdouvací stavby: zemní hráz^[1]
• Vlastník: Hlavní město Praha^[1]
• Správa: Lesy hlavního města Prahy^[1]

• Seznam vodních ploch v Praze
• Jinonice, Jinonický zámek
• Butovický rybník
• Jinonický rybník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Panský rybník v Jinonicích na Wikimedia Commons
• Panský rybník, Vodní plocha, Praha, Česko [online]. Mapy CZ [cit. 2021-01-27]. Geografické poměry v těsném okolí Panského (Zámeckého) rybníka v Praze 5 – Jinonicích. Dostupné online.