Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Styl, žádné odkazy na zdroje informací

Palác Dolmabahçe
Palác Dolmabahçe
Základní informace
Sloh	baroko, rokoko a klasicistní architektura
Architekti	Garabet Amira Balyan a Nigoğayos Balyan
Výstavba	1823
Poloha
Adresa	Beşiktaş, Turecko Turecko
Souřadnice	41°2′22″ s. š., 29°0′6″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Dolmabahçe (turecky Dolmabahçe Sarayı) je empírový palác nacházející se v Istanbulu na evropském břehu Bosporu. Sloužil jako sídlo sultána a správní centrum Osmanské říše v letech 1853 až 1922 s přestávkou mezi lety 1889–1909.

Tento palác nechal postavit sultán Abdülmecid I. podle návrhu arménského architekta Karabeta Balyana a jeho syna Nikoğa. Stavba se realizovala přibližně mezi lety 1843 a 1853, v roce 1857 se tam sultán přestěhoval i se svým dvorem z předešlého sídla paláce Topkapi. Tento palác měl symbolizovat přibližování Osmanské říše k mnohem vyspělejší Evropě, proto hodně připomíná evropské zámky. Za vzor při návrhu mu sloužil francouzský Louvre a britský Buckinghamský palác.

V mořské hladině se zrcadlí až přezdobená stavba osmanského slohu, jejíž stavba byla prý tak nákladná, že ve velké míře přispěla ke státnímu bankrotu v roce 1876. Toto sídlo tureckých sultánů zabírá plochu asi 700 tisíc metrů čtverečních. Jedná se o velký komplex paláců, pavilonů, mešit, fontán a nádvoří. Celý komplex je rozdělen do čtyř nádvoří a komplexu harému. V roce 1938 v tomto paláci zemřel zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk.

V největším ceremoniálním sále visí vůbec největší lustr jaký kdy byl vyroben, lustr z českého skla tvoří 750 světel a váží 4,5 tuny, sultánovi Abdülmecidovi I. ho v roce 1853 darovala britská královna Viktorie.^[1]

Dále palác zdobí drahé kameny, mramor, egyptský alabastr a porfyr z Pergamonu, benátské sklo a velké množství nejdražších koberců. Přepychové řešení interiéru věrně ctí tradice pohádkových sultánských paláců, jen jeho styl je méně orientální. Obdivuhodné je množství zlata (spotřebovalo se údajně 35 tun tohoto vzácného kovu), a těžkých brokátů ve spojení s velkými prostorami.

• 14. ledna 1861 – Mehmed VI. († 16. května 1926)
• 29. května 1868 – Abulmecid II. († 23. srpna 1944)

• 29. září 1857 – Şehzade Yusuf Izzeddin († 1. února 1916)
• 25. července 1860 – Şehzade Selim Süleyman († 12. července 1909)
• 12. srpna 1861 – Şehzade Mehmed Selaheddin († 29. dubna 1915)
• 10. června 1869 – Şehzade Mehmed Şevket, syn sultána Abdulazize († 22. října 1899)
• 23. prosince 1913 – Şehzade Mahmud Namık, vnuk sultána Mehmeda V. († 13. listopadu 1963)

• 30. července 1856 – Mediha Sultan, dcera sultána Abdulmecida I. († 3. prosince 1928)
• 30. září 1856 – Naile Sultan, dcera sultána Abdulmecida I. († 7. ledna 1882)
• 10. října 1862 – Saliha Sultan, dcera sultána Abdulazize († asi 1941)
• 14. února 1867 – Nazime Sultan, dcera sultána Abdulazize († asi 1947)
• 12. ledna 1872 – Zekiye Sultan, dcera sultána Abdulhamida II. († 13. července 1952)
• 21. března 1873 – Esma Sultan, dcera sultána Abdulazize († 7. května 1899)
• 24. srpna 1874 – Emine Sultan, dcera sultána Abdulazize († 30. ledna 1920)
• 2. srpna 1875 – Fehime Sultan, dcera sultána Murada V. († 15. září 1929)
• 3. září 1876 – Naime Sultan, dcera sultána Abdulhamida II. († asi 1945)
• 5. dubna 1880 – Münire Sultan, vnučka sultána Abdulmecida I. († 7. října 1939)
• 3. srpna 1905 – Dürriye Sultan, vnučka sultána Mehmeda V. († 15. července 1922)
• 11. listopadu 1906 – Rukiye Sultan, vnučka sultána Mehmeda V. († 20. února 1927)
• 20. března 1910 – Lütfiye Sultan, vnučka sultána Mehmeda V. († 11. června 1997)
• 19. září 1911 – Mukbile Sultan, vnučka sultána sultána Mehmeda V. († 21. května 1995)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pałac Dolmabahçe na polské Wikipedii.

• SWANOVÁ, Suzanne. Turecko (společník cestovatele). Praha: Ikar, 2003. 408 s. ISBN 978-80-249-0131-2. 

• památky v Istanbulu
• Abdülmecid I.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Dolmabahçe na Wikimedia Commons