Otakar Trnka
| Ing. RTDr. Otakar Trnka | |
|---|---|
.jpg) | |
| Ministr veřejných prací Předlitavska | |
| Ve funkci: 3. listopadu 1911 – 22. června 1917 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Předchůdce | Karel Marek |
| Nástupce | Emil von Homann |
| Narození | 19. července 1871 Pardubice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. června 1919 (ve věku 47 let) Vídeň  Rakousko |
| Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
| Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Pardubicích |
| Choť | Louisa Trnková |
| Alma mater | Česká technika Praha |
| Profese | inženýr a politik |
| Podpis | _signature.png) |
| Commons | Otakar Trnka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otakar Trnka, uváděn též jako Ottokar von Trnka (19. července 1871 Pardubice – 25. června 1919 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský inženýr, státní úředník a politik českého původu, v letech 1911–1917 ministr veřejných prací Předlitavska.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Absolvoval reálku v rodných Pardubicích a Českou techniku v Praze. Pak nastoupil do státních služeb. Působil jako technik na výstavbě železnic v alpských zemích. Od roku 1907 nastoupil na ministerstvo železnic jako vrchní technický rada. Po jednom roce přešel na post ředitele státní dráhy. Ministr železnic ho jmenoval sekčním šéfem. Zde ale setrval jen krátce, protože se stal přímo členem vlády.[1][2][3]
Za vlády Karla Stürgkha se stal ministrem veřejných prací. Post si udržel i v následující druhé vládě Ernesta von Koerbera a vládě Heinricha Clam-Martinice. Funkci zastával od 3. listopadu 1911 do 22. června 1917. Za války sehrál významnou roli v obraně zájmů českých podnikatelů. Díky jeho intervencím se dařilo přidělovat státní vojenské zakázky českým firmám a zajišťovat jistý podíl státních investic ve prospěch českých oblastí a institucí.[4][5]
Po rozpadu Rakouska-Uherska bydlel ve Vídni. Snažil se nastoupit do státních služeb Československa. Pomýšlel na post ministra železnic nebo sekčního šéfa ministerstva. Vzhledem k jeho dlouhé vládní angažovanosti ve vídeňských vládních strukturách, ale nebyl jeho zájem v popřevratové Praze vyslyšen. Až 25. června 1919 nakonec získal československý pas a byl jmenován generálním ředitelem Dunajské paroplavební společnosti se sídlem v Bratislavě. Téhož dne ale zemřel poté, co ho přejel automobil na vídeňské ulici.[1][2] Pohřben byl na Centrálním hřbitově v Pardubicích.
V rodných Pardubicích po něm bylo pojmenováno nynější Legionářské náměstí (poprvé neslo jméno Trnky v letech 1912–1918, podruhé od roku 1940 do konce války).[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Pardubice dvakrát vymazaly jméno Otakara Trnky z názvu náměstí, Ing. dr. h. c. Otakar Trnka (1871-1919) (Otištěno 10. prosince 2012 v Týdeníku PERNŠTEJN) [online]. volny.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Otakar Trnka, Pardubák v rakouské vládě [online]. kpp.iipardubice.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 689.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591–592.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 550, 595.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Trnka na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
