Otakar III. Štýrský
| Otakar III. Štýrský | |
|---|---|
| štýrský markrabě | |
 Otakarova pečeť z roku 1160 | |
| Narození | 1125 |
| Úmrtí | 31. prosince 1164 Pécs |
| Pohřben | klášter Rein, klášter Seiz |
| Manželka | Kunhuta z Vohburgu |
| Potomci | Otakar IV. Štýrský |
| Dynastie | Traungauerové |
| Otec | Leopold I. Štýrský |
| Matka | Žofie Bavorská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otakar III. Štýrský (1125 – 31. prosince 1164, Pécs) byl v letech 1129 až 1164 štýrský markrabě z rodu hrabat z Trangau.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1125 jako syn štýrského markraběte Leopolda Silného a jeho manželky Žofie, dcery bavorského vévody Jindřicha IX. Černého. Po nečekané smrti svého otce se stal jeho následníkem ve věku čtyř let. Jeho poručníky byli strýc hrabě Bernard z Trixenu a matka Žofie,[2] sestra matky Fridricha Barbarossy.[3] Když někdy v letech 1139/1140 dosáhl zletilosti, převzal vládu nad Štýrskem od svých poručníků. Již dříve, v roce 1136, dědil po Ottovi z Cordenone, který byl posledním z rodu hrabat z Naumu ve Friaulsku.[2]
Po roce 1143 se na welfské straně zapojil do bojů o bavorské vévodství proti Jindřichovi II. Jasomirgottovi.[4] Během vlády se Otakarovi podařilo rozšířit rozsah svých práv, když získal např. horní regál pro Štýrsko a začal razit vlastní mince.
Podporoval a založil také mnohé kláštery. Ve slovinské Žiči (německy Seitz) založil klášter, do kterého pozval vůbec první komunitu kartuziánů na slovanském i německém území. V roce 1147 se spolu se svým strýcem Bernardem z Trixenu vydal na druhou křížovou výpravu.[5] Bernard byl na výpravě 16. listopadu 1147 zabit Turky a Otakar se stal jeho dědicem.[6] Rozšířil tak své panství o velkou část území Dolního Štýrska na území dnešního Slovinska s centrem v Mariboru. Když v roce 1158 padl v bojích u Milána bez potomků Otakarův bratranec hrabě Ekbert III. z Formbach-Pittenu, připojil ke Štýrsku i Pittensko.[7]
Na konci roku 1164 se vypravil na pouť do Svaté země. Ještě na cestě nečekaně 31. prosince 1164 v uherské Pécsi zemřel[3] Byl pohřben v kartuziánském klášteře Seiz a později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Rein. Jeho nástupcem se stal jeho teprve roční syn Otakar IV. z manželství s Kunhutou, dcerou markraběte Děpolta III. z Vohburgu, za jehož narození jako poděkování založil roku 1163 augustiniánský klášter Vorau.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 94. Dále jen Dějiny Rakouska.
- ↑ a b DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3525-1. S. 280. (německy) Dále jen Österreichische Geschichte 1122-1278.
- ↑ a b Dějiny Rakouska, str. 95
- ↑ Dějiny Rakouska, str. 87
- ↑ KOSI, Miha. The Age of the Crusades in the South-East of the Empire (Between the Alps and the Adriatic). In: HUNYADI, Zsolt; LASZLOVSZKY, József. The crusades and the military orders expanding the frontiers of medieval latin christianity : in memoriam Sir Steven Runciman (1903-2000). Budapest: Central european university, Department of medieval studies, 2001. ISBN 963-9241-42-3. S. 128. (anglicky)
- ↑ Österreichische Geschichte 1122-1278, s. 285
- ↑ Österreichische Geschichte 1122-1278, s. 288
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy)
- DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy)
- LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy)
- PFERSCHY, Gerhard, a kol. Das Werden der Steiermark : die Zeit der Traungauer : Festschrift zur 800. Wiederkehr der Erhebung zum Herzogtum. Graz ; Wien ; Köln: Verlag Styria, 1980. 422 s. ISBN 3-222-11281-9. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar III. Štýrský na Wikimedia Commons - (německy) Otakar III. Štýrský na www.genealogie-mittelalter.de
| Předchůdce: Leopold Silný |
|
Štýrský markrabě Otakar III. 1129–1164 |
|
Nástupce: Otakar IV. |
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
