Ostrov muzeí
Ostrov sdružující 5 berlínských muzeí
Údaje o muzeu
Stát	Německo Německo
Město	Berlín
Založeno	1830
Vyhledávané exponáty	Busta královny Nefertiti, Zlatý klobouk, Ištařina brána, Pergamonský oltář, Trhová brána v Milétu
Zeměpisné souřadnice	52°31′17″ s. š., 13°23′44″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Ostrov muzeí či Muzejní ostrov (německy Museumsinsel) je severní část ostrova na Sprévě v Berlíně, na níž leží pět světově významných muzeí, součástí Berlínských státních muzeí. Ostrov je od roku 1999 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

První muzeum bylo na ostrově založeno v roce 1830, první muzejní budovu, dnešní Altes Museum postavil Karl Friedrich Schinkel na přání Fridricha Viléma IV. Sbírka si v krátké době získala velmi dobrou pověst, a tak byla již v roce 1855 otevřena nová muzejní budova Neues Museum, určená pro sbírky starověkého Egypta, prehistorické a etnografické sbírky. V roce 1876 na ostrově vzniklo další muzeum, tentokrát budova národní galerie (Nationalgalerie - později přejmenována na Alte Nationalgalerie), určená pro soudobé německé umění. Donace a vykopávky prováděné Prusy v 19. století, hlavně na Blízkém východě, nicméně rychle vedly k přesunům sbírek a k zaplnění existujících muzeí. V roce 1904 proto pro malby a sbírku plastik vznikla nová budova se jménem Kaiser-Friedrich-Museum (dnešní Bode-Museum). Ani to však nestačilo pro sbírku starověkých exponátů a neustále rostoucí archeologické sbírky, jako poslední bylo proto na ostrově postaveno Pergamonmuseum, dokončené v roce 1930.

Muzejní ostrov silně poškodila 2. světová válka a její následky. Budova Neues Musea byla vážně poškozená bombami, většina sbírek však byla dobře ukryta. Po rozdělení Berlína byla však rozdělena a vystavena na různých místech východního i západního Berlína. Sjednocení a restrukturalizace sbírek byla možná teprve po sjednocení Berlína, v té době také začaly opravy všech pěti muzejních budov.^[1]

Pro muzejní ostrov byl vytvořen Master Plan, který počítá s výstavbou další nové budovy, sloupořadí po severním břehu ostrova, které bude sloužit jako vstupní hala s potřebným návštěvnickým zázemím. Ponese jméno James Simon Gallery podle známého berlínského mecenáše. Bude stát vedle budovy Neues Musea a budovy muzeí budou (s výjimkou Staré národní galerie) propojeny podzemní chodbou - Archeologickou promenádou. Pro velké obtíže se zakládáním v močálovité půdě byl základní kámen položen až roku 2013 a dokončení je plánováno na rok 2019.

Na Muzejní ostrov se lze dostat S-Bahnem (linky S5, S7, S75, S9) nebo tramvají (linky M2, M4, M5, M6) – stanice Hackescher Markt.

Na ostrově jsou umístěny:

• Staré muzeum, budova podle návrhu Karla Friedricha Schinkela z roku 1830 hostící část sbírky antického umění;
• Nové muzeum dokončené roku 1855 podle plánů Friedricha Augusta Stülera, zničené během druhé světové války a znovuvybudované pod vedením Davida Chipperfielda roku 2009, dnes vystavuje starověké, především staroegyptské sbírky;
• Pergamonské muzeum, vybudované roku 1930, obsahuje další část sbírky antického umění, především Pergamonský oltář a Ištařinu bránu; a sbírky islámského umění.
• Stará národní galerie z roku 1876, navržená rovněž Friedrichem Augustem Stülerem, hostí sbírku umění 19. století;
• Bodeho muzeum vzniklo roku 1904 pod jménem Muzeum císaře Fridricha, dnes nese jméno Wilhelma von Bode, který jeho stavbu prosadil, a obsahuje sbírku středověkého a byzantského umění, sochařské sbírky a sbírku mincí.

• 
  Staré muzeum, Libosad a Berlínská katedrála
• 
  Nové muzeum
• 
  Stará národní galerie
• 
  Pergamonské muzeum
• 
  Panorama s řekou Sprévou
• 
  Dotykový model Muzejního ostrova

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrov muzeí na Wikimedia Commons
• Stručný průvodce (česky)