Orfeus a Eurydika
| Orfeus a Eurydika | |
|---|---|
| Orfeo ed Euridice | |
.jpg) Ilustrace na obálce prvního tištěného vydání opery Orfeo ed Euridice (Paříž, 1764) | |
| Základní informace | |
| Žánr | azione teatrale per musica |
| Skladatel | Christoph Willibald Gluck |
| Libretista | Ranier de' Calzabigi |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | italština |
| Premiéra | 5. října 1762, Vídeň, Burgtheater (2. verze 2. srpna 1774, Paříž, Palais des Tuileries) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orfeus a Eurydika (v originále Orfeo ed Euridice) je název opery Christopha Willibalda Glucka z roku 1762. Autorem libreta je Ranier de' Calzabigi. Premiéra se konala 5. října 1762 ve vídeňském Burgtheater. Druhá verze opery byla poprvé uvedena 2. srpna 1774 v Paříži v Palais des Tuileries.
Filmová verze opery byla natočena v roce 2013 v Zámeckém divadle v Českém Krumlově. Dirigentem orchestru byl Václav Luks, režii vedl Ondřej Havelka. Roli Orfea převzal americký kontratenor Bejun Mehta, synovec dirigenta Zubina Mehty.[1]
Hlavní postavy
[editovat | editovat zdroj]Obsah
[editovat | editovat zdroj]Opera Orfeus a Eurydika má tři dějství. Její děj je vytvořen na základě řecké pověsti. Je však proti této báji pozměněn, takže má šťastný konec.
V prvním dějství Orfeus truchlí na hrobě své milé Eurydiky a rozhodne se ji vysvobodit z podsvětí. Bůh Zeus sesílá boha lásky Amora se vzkazem, že Orfeus se o vysvobození může pokusit, pokud svým zpěvem přemůže příšery podsvětí a vyvede Eurydiku z podsvětí, aniž by na ni jedinkrát pohlédl.
Ve druhém dějství Orfeus zpěvem opravdu přemůže démony, kteří hlídají vstup do podzemí a v kraji blažených - Elysiu - nalézá Eurydiku.
Ve třetím dějství vede Orfeus Eurydiku ven z podsvětí. Ta mu vyčítá, že se na ni ani jednou neohlédne tak dlouho, až to Orfeus nevydrží a podívá se na ni. Eurydika samozřejmě padá (podruhé) mrtvá k zemi, zasažena trestným bleskem bohů. Orfeus si zoufá, vytahuje dýku a chystá se ukončit i svůj život, což dojme bohy natolik, že Eurydiku vzkřísí a dovolí oběma odchod z podsvětí zpět na zem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Christoph Willibald Gluck: ORFEO ED EURIDICE. Filmed at the Baroque Theatre of Český Krumlov Castle, 2013. http://arthaus-musik.com/de/dvd/musik/oper/media/details/orfeo_ed_euridice-1.html?no_cache=1 Archivováno 18. 11. 2015 na Wayback Machine. (anglicky).
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 65–66.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orfeus a Eurydika na Wikimedia Commons - Orfeus a Eurydika v databázi Archivu Národního divadla
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
