Očko (anglicky link, německy Masche) je nejmenší část pleteniny, která se tvoří provléknutím kličky s jiným vazebním prvkem. ^{[1] [2]} Jestliže se klička protáhne předcházejícím očkem zezadu dopředu, vznikne lícní očko, zatímco se při protažení kličky opačným směrem vytvoří rubní očko (nákres vpravo).

Očko (viz nákres vpravo nahoře) sestává z jehelního obloučku (1), kterým očko visí při pletení na jehle, dvou stěn (2) a dvou platinových obloučků (3) spojujících sousední očka, vytvořená z téže niti.

U osnovních pletenin se platinovým obloučkům říká spojovací kličky. Spojovací kličky se u některých osnovních vazeb mohou křížit (očka s uzavřeným kladením). Očka s otevřeným kladením zde vznikají, když se kličky nekříží.

• Při ručním pletení vzniká nové očko protažením nitě hotovým očkem (za pomoci jehlice) z pravé nebo levé strany (hladce/obrace). ^[3]
• Při strojním pletení je způsob tvorby očka závislý na druhu pletací jehly: ^[2]

- Jazýčková jehla (viz nákres vpravo): Klička leží v hlavici jehly (a), jehla stoupá, klička sklouzne po stvolu jehly (b) a na hlavici se ukládá nová klička (c). Když pak jehla klesne, stará klička uzavře hlavici jehly (d), přes kterou se přehodí a tím se z ní stává očko (e).

- Háčková jehla: Tvorba očka probíhá podobně jako u jazýčkové jehly s tím rozdílem, že hlavici jehly zde tvoří háček, který je ovládán lisovacím zařízením.

- Dvoudílná jehla: Hlavice jehly se zde otevírá a zavírá šoupátkem, které je součástí každé jehly^[4]

^[5] vzniká častěji u zátažných než u osnovních pletenin (důvody: přetrh příze, poškozená jehla apod.). U některých výrobků se s pomocí různých vazebních konstrukcí (micromesh, pin-point apod.) dá zamezit šíření rozpáraných oček ve sloupku pleteniny.

Naproti tomu se mohou spuštěná očka úmyslně vytvářet jako součást vazby pleteniny systematickým přerušováním činnosti určitých jehel (např. u vícebarevných pletenin).

• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006