Numerologie (z lat. numerus, číslo) je nauka o číslech. Je prastará a po staletí zůstávala tajemstvím úzkého kroužku vyvolených.

Podle tradice se vznik numerologie spojuje se zasvěcenci z Egypta a s Hermem Trismegistem, řečeným „Třikrát velký”. Ať tak či onak, numerologii v jejích podobách - popisné, jasnovidecké a věštecké - najdeme u všech národů, jež po sobě zanechaly písemné památky, ať už to byli Číňané, Chaldejci, Indové, Řekové nebo Římané.

Vojtěch Mornstein dělí numerologii na čistou a aplikovanou. Podle toho pak mají jednotlivá čísla i svůj význam. V čisté numerologii jde o vlastnosti čísel, které se projevují například tzv. magickými čtverci. Aplikovaná numerologie pak používá čísla z reálného světa a údajné souvislosti mezi nimi (například rozměry Chufuovy pyramidy a vzdálenost Země od Slunce).^[1]

S určitými počty se člověk stále setkává v pevných a charakteristických souvislostech, například:

• 1 – jednotka, celek
• 2 – pár (oči, ruce, nohy), den a noc, muž a žena, sudý a lichý atd.
• 3 – trojúhelník, trojlístek, trojnožka
• 4 – čtverec, tělesná orientace, světové strany
• 5 – prsty na ruce
• 10 – prsty obou rukou atd.

Další počty se dají odvodit z pozorování oblohy:

• 7 – Slunce, Měsíc a velké planety; Plejády; dny mezi čtvrtěmi Měsíce
• 12 – měsíce v roce
• 360 – zaokrouhlený počet dní v roce (12 × 30) ^[2]

Protože se čísla 3 a 4 často chápala jako „základní“, dostala zvláštní význam i čísla 7 (3+4) a 12 (3×4), která znamenala úplnost, dokonalost. Tak tomu je například v egyptské a babylonské symbolice, u pythagorejců nebo v Bibli (12 kmenů Izraele, 12 malých proroků, 12 apoštolů). Číslo 70 (například v legendě o řeckém překladu Tóry, Septuagintě) se chápalo jako (přibližný) součin 7×12.^[3]

Ve všech kulturách, které používaly abecedu, sloužila jednotlivá písmena také k označení číslic a čísel. V řečtině znamenala písmena alfa až théta čísla 1 až 9, další písmena znamenala desítky a písmena ró až ómega stovky. Podobně tomu bylo v hebrejštině i ve slovanských abecedách. Tím vznikla možnost vypočítat „číselnou hodnotu“ slov, což se často používalo ve starověké gnózi, v kabale a podobně.

V staré Číně a v dalších východoasijských kulturách se významy číslic odvozovaly od podobnosti slov. Tak slovo pro „čtyři“ zní podobně jako slovo pro „smrt“ a čtyřka je tudíž nešťastné číslo.

Slovo „numerologie“ se v angličtině poprvé objevilo v roce 1911 s obecně rostoucím zájmem o okultní jevy.^[4] Nápadným shodám čísel věnoval velkou pozornost Sigmund Freud například v „Úvodu do psychoanalýzy“ a řada dalších autorů. Numerologie je prostředkem pro různá věštění a hledání esoterních souvislostí.

Numerologie je skeptiky označována za zcela iracionální a původně patřící do rámce starověké gnóze a středověké kabaly. Jiří Heřt uvádí, že numerologie ve skutečnosti nemá žádnou teorii, číslovky nemají žádný hlubší význam, charakterové vlastnosti jsou zcela arbitrálně přiřazovány k jednotlivým číslovkám a žádný vztah mezi čísly a vlastnostmi člověka neexistuje.^[5] Vojtěch Mornstein považuje numerologii za odvětví aritmetiky, které se zbývá nesmyslnými výpočty.^[1] Kritici též upozorňují na numerologické kanceláře, které slibují výklady budoucnosti či odhalení skutečných osobnostních vlastností za poplatek.^[6]

• E. Novotná, Numerologie celebrit. Olomouc: Fontána 2009
• R. Webster, Numerologická magie. Praha: Ivo Železný 2001

• Magie (esoterismus)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu numerologie na Wikimedia Commons
• (anglicky) Encyclopedia Brittanica, heslo Number symbolism