Notářská komora (slovensky notárska komora, německy Notarkammer v Německu, Notariatskammer v Rakousku a Notarenverband ve Švýcarsku, polsky izba notarialna, slovinsky notarska zbornica, maďarsky közjegyzői kamara, francouzsky chambre des notaires) je právnická osoba sdružující všechny notáře se sídlem v jejím územním obvodu.

V České republice jsou notářské komory zřízeny v obvodu každého krajského soudu a jejich obvody a sídla notářských komor se shodují s obvody a sídly těchto soudů. České regionální notářské komory jsou sdruženy v Notářské komoře České republiky, která reprezentuje notáře na celostátní úrovni; jejími členy nejsou jednotliví notáři, nýbrž regionální notářské komory.

Notář se stává členem notářské komory dnem jeho jmenování a členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí. Příjmy notářské komory tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou notáři povinni platit ve výši stanovené kolegiem příslušné komory.

Každá regionální notářská komora má tyto orgány:

• kolegium
• prezídium
• prezident
• revizní komise

Nejvyšším orgánem notářské komory je kolegium. Právo účastnit se jednání kolegia mají notáři a notářští kandidáti z obvodu příslušné notářské komory; notářští kandidáti mají jen poradní hlas.

Prezídium je řídícím a výkonným orgánem notářské komory; má pět až devět členů.

Prezident zastupuje notářskou komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech, řídí jednání kolegia a svolává prezídium nejméně jednou za tři měsíce. Prezidenta zastupuje viceprezident.

Revizní komisi tvoří předseda a další dva členové. Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezídiu. Revizní komise kontroluje plnění usnesení kolegia a činnost prezidia.

• Notářská komora pro hlavní město Prahu (obvod Městského soudu v Praze, v září 2011 sdružovala 67 notářů, v prosinci 2017 67 notářů):
  • JUDr. Jan Hofmann, notář v Praze (1993–1995)
  • JUDr. Jiří Svoboda, notář v Praze (1996–2001, 2011–2013)
  • JUDr. Václav Kouba, notář v Praze (2002–2010)
  • Mgr. Radim Neubauer, notář v Praze (2014)
  • JUDr. Věra Sáblíková (od 2015)

• Notářská komora v Praze (obvod Krajského soudu v Praze, v září 2011 sdružovala 59 notářů, v prosinci 2017 59 notářů):
  • JUDr. Petr Bílek, notář v Praze (1993–1996)
  • JUDr. Ivan Houdek, notář v Příbrami (1996-???)
  • JUDr. Šárka Novotná, notářka v Praze (od ???)

• Notářská komora v Českých Budějovicích (obvod Krajského soudu v Českých Budějovicích, v září 2011 sdružovala 33 notářů, v prosinci 2017 31 notářů):
  • JUDr. Kamil Hrdina, notář v Českém Krumlově (1993–2002)
  • JUDr. Stanislav Hroch, notář v Táboře (2002–2008)
  • JUDr. Eva Ivicová Brejchová, notářka v Českých Budějovicích (2008–???)
  • JUDr. Vladimíra Kotrlíková (od ???)

• Notářská komora v Plzni (obvod Krajského soudu v Plzni, v září 2011 sdružovala 49 notářů, v prosinci 2017 48 notářů):
  • JUDr. Libuše Stehlíková, notářka v Plzni (1993–2002)
  • JUDr. Helena Marková, notářka v Mariánských Lázních (2002–2005)
  • JUDr. Josef Burda, notář v Plzni (2005–???)
  • JUDr. Jan Stránský (od ???)

• Notářská komora v Ústí nad Labem (obvod Krajského soudu v Ústí nad Labem, v září 2011 sdružovala 37 notářů, v prosinci 2017 37 notářů):
  • JUDr. Jiří Škorpík, notář v Jablonci nad Nisou (1993–1999, od ???)
  • JUDr. Jiří Chabr, notář v Chomutově (1999–???)
  • JUDr. Václava Švarcová, notářka v Liberci (2011–???)
  • JUDr. Ladislava Holasová, notářka v České Lípě (???-???)

• Notářská komora v Hradci Králové (obvod Krajského soudu v Hradci Králové, v září 2011 sdružovala 56 notářů, v prosinci 2017 56 notářů):
  • Miloš Habrman, notář v Ústí nad Orlicí (1993–2011)
  • JUDr. Eva Turinská, notářka v Chotěboři (2011–???)
  • JUDr. Olga Medunová (od ???)

• Notářská komora v Brně (obvod Krajského soudu v Brně, v září 2011 sdružovala 81 notářů, v prosinci 2017 80 notářů):
  • JUDr. Zdeněk Ryšánek, notář v Brně (1993–1999, od 2008)
  • JUDr. Jiřík Fleischer, notář v Brně (1999–2008)

• Notářská komora v Ostravě (obvod Krajského soudu v Ostravě, v září 2011 sdružovala 65 notářů, v prosinci 2017 64 notářů):
  • JUDr. Josef Kawulok, notář v Ostravě (1993–1996, od 2005)
  • JUDr. Vladimír Polášek, notář v Orlové-Lutyni (1996–2005)

Dlouhodobá úprava notářství a tím i existence notářských komor se na území Rakouska-Uherska a později první československé republiky datuje od přijetí notářského řádu č. 75/1871 ř. z. Tehdy tvořili notáři se sídlem v obvodu každého sborového soudu první instance (tj. krajského soudu) notářský sbor (kolegium); pokud bylo v obvodu tohoto soudu zřízeno alespoň 15 notářských úřadů, existovala zde samostatná notářská komora, v opačném případě její působnost vykonával dotyčný krajský soud nebo mohlo být několik sousedních notářských sborů sloučeno ve společný sbor. Tak v Čechách k roku 1878 existovala notářská komora pražská, mostecko-litoměřická, táborská, českolipsko-liberecká, mladoboleslavsko-jičínská, písecko-plzeňská, budějovická, hradecko-chrudimská, chebská a kutnohorská. Postupně se však slučovaly, např. pražská notářská komora měla už v roce 1908 ve své působnosti navíc obvody mladoboleslavského, jičínského, kutnohorského, táborského, píseckého a plzeňského krajského soudu.^[1][2] Na Moravě byly komory v Brně a v Olomouci a ve Slezsku komora opavská.

Po německé okupaci zůstal za hranicemi celý obvod notářské komory v Chebu a větší části obvodů notářské komory mostecko-litoměřické, liberecké a opavské, zbývající území byla opatřením stálého výboru č. 285/1938 Sb. připojena k notářské komoře v Praze, resp. Olomouci (olomoucká však byla vzápětí vládním nařízením č. 348/1938 Sb. sloučena s brněnskou). Situace tak nakonec vedla ke stavu, kdy po roce 1945 existovaly jen dvě notářské komory, pražská a brněnská, svým vymezením odpovídající obvodům vrchních soudů.^[3] Ne však nadlouho, zákonem o notářství č. 201/1949 Sb. byly notářské komory zrušeny a k jejich obnovení jako samosprávných orgánů notářské reprezentace došlo až roku 1990. Opět podle krajských soudů, ale navíc se zastřešující Notářskou komorou České republiky.

Na Slovensku nejsou regionální notářské komory zřízeny, všichni notáři jsou členy celostátní Notárské komory Slovenskej republiky.

V Rakousku mají své regionální notářské komory jednotlivé spolkové země, pouze Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenland mají společnou notářskou komoru (se sídlem ve Vídni) a Tyrolsko s Vorarlberskem mají společnou notářskou komoru (se sídlem v tyrolském Innsbrucku).

V Německu jsou ve dvanácti spolkových zemích zřízeny notářské komory pro příslušnou spolkovou zemi, ve čtyřech zbývajících spolkových zemích je však více notářských komor (dvě nebo tři). V Dolním Sasku jsou notářské komory v Celle, Oldenburgu a Brunšviku, v Hesensku notářské komory ve Frankfurtu nad Mohanem a v Kasselu, v Severním Porýní-Vestfálsku je notářská komora zvlášť pro Porýní (se sídlem v Kolíně nad Rýnem) a zvlášť pro Vestfálsko (se sídlem v Hammu) a ve spolkové zemi Porýní-Falc notářská komora pro Falc (se sídlem v Germersheimu) a notářská komora v Koblenci (pro zbývající část této spolkové země). Na národní úrovni pak reprezentuje notáře Spolková notářská komora (Bundesnotarkammer), jejímž členy jsou jednotlivé německé notářské komory.

V Polsku je jedenáct regionálních notářských komor, které na národní úrovni reprezentuje Krajowa Rada Notarialna. Sídla regionálních notářských komor se kryjí se sídly apelačních soudů (obdoba českých vrchních soudů).

V Maďarsku je zřízeno pět regionálních notářských komor (v Budapešti, Rábu, Pětikostelí, Segedínu a Miškovci), sdružených v Maďarské národní notářské komoře (Magyar Országos Közjegyzői Kamara). Každá z regionálních notářských komor v Maďarsku má územní působnost pro čtyři župy, resp. v jednom případě pro tři župy a Budapešť jako město se zvláštním statutem.

Ve Slovinsku existuje jak celostátní notářská komora (Notarska zbornica Slovenije – Notářská komora Slovinska), jejímiž členy jsou všichni slovinští notáři a také notářští kandidáti (ti však mají při hlasování jen poradní hlas), tak regionální komory (območni zbori notarjev), jichž je osm – lublaňská, mariborská, celjská, koperská, hornokraňská (se sídlem v Krani), zámuřská (se sídlem v Murské Sobotě), novogorická a dolnokraňská (se sídlem v Novém Městě). Územní obvody regionálních notářských komor se většinou kryjí s územními obvody oblastních soudů (okrožna sodišča), pouze mariborská komora sdružuje notáře z územních obvodů tří oblastních soudů (v Mariboru, Ptuji a Slovinském Hradci) a dolnokraňská komora z územních obvodů dvou oblastních soudů (v Novém Městě a Kršku). Výkonný výbor Notářské komory Slovinska je tvořen předsedou Notářské komory Slovinska, zástupci regionálních notářských komor (po dvou zástupcích v případě lublaňské a mariborské komory, jinak po jednom zástupci za každou regionální komoru) a jedním zástupcem sboru notářských kandidátů (jen je-li v seznamu notářských kandidátů zapsáno více než deset notářských kandidátů).

V Nizozemsku jsou členy Královské notářské komory (Koninklijke Notariële Beroepsorganisatie) všichni nizozemští notáři a notářští kandidáti, regionální notářské komory nejsou v Nizozemsku zřízeny.

• Notář
• Notářská komora České republiky
• Česká advokátní komora
• Exekutorská komora České republiky

• Encyklopedické heslo Notářská komora v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Notárska komora Slovenskej republiky (Slovensko)
• Österreichische Notariatskammer (Rakousko)
• Bundesnotarkammer (Německo)
• Krajowa Rada Notarialna (Polsko)
• Notarska zbornica Slovenije (Slovinsko)
• Koninklijke Notariële Beroepsorganisatie (Nizozemsko)