Nitranská župa (1918–1922)
| Nitranská župa Nitrianska župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Nitra |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°19′ s. š., 18°8′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923[1] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 5 527 km²[2] |
| Počet obyvatel | 462 307 (1919)[2] |
| Hustota zalidnění | 83,6 obyv./km² |
| Počet okresů | 12 + 3 města (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nitranská župa (slovensky Nitrianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Nitranské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 5 527 km² a jejím správním centrem byla Nitra.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Nitranská župa, která vznikla z původní uherské Nitranské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]
Sídlo župy se nacházelo v Nitře.[3]
Nitranská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Nitranská župa se nacházela na západním Slovensku, v okolí řek Váhu a Nitry. Na severu hraničila s Trenčínskou župou, na severovýchodě s Turčanskou župou, na východě s Tekovskou župou, na jihu s Komárenskou župou a na jihozápadě s Bratislavskou župou. Na severozápadě sousedila s Moravou.[6]
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1919 se Nitranská župa členila na dvanáct slúžňovských okresů (Hlohovec, Myjava, Nitra, Nové Mesto nad Váhom, Nové Zámky, Piešťany, Prievidza, Senica, Skalický, Šaľa nad Váhom, Topoľčany a Žabokreky) a tři města se zřízeným magistrátem (Nitra, Uhorská Skalica a Nové Zámky), která byla na úrovni okresů.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
