V květnu 2014 vypukly na území částečně uznané republiky Abcházie nepokoje.

Abchazská vláda v čele s prezidentem Alexandrem Ankvabem byla dlouhodobě opozicí kritizována za nedostatečnou snahu o integraci s Ruskem, korupci a nedostatečné hospodářské reformy. Po ruské anexi Krymu tyto hlasy zesílily. Prezident byl vyzván k rezignaci, nicméně tu odmítl. Nedlouho poté na konci měsíce května vypukly v Suchumi první protesty.

27. května obklíčili protestující vládní komplex v hlavním městě. Představitel opoziční organizace Fórum pro Jednotnou Abcházii Raul Chadžimba sice ohlásil, že se mu povedlo s prezidentem vyjednat demisi vlády^[1], ale druhý den vtrhli demonstranti do prezidentova sídla. Ankvab před vzbouřenci utekl a prohlásil tyto akce za puč.^[2][3][4] Ankvab se ve strachu před demonstranty uchýlil do svého rodného města Gudauty, vzdáleného 40 km od abchazské metropole. Přestože neopustil území země a formálně nerezignoval, představitel opozice Chadžimba již sestavil novou vládu. Ve svém oznámení prohlásil, že stará vláda rezignovala, stejně jako představitelé abchazských regionů a také generální prokurátor. Při hlasování abchazského parlamentu 29. května se 24 z 25 přítomných (abchazský parlament má celkem 35 členů) vyslovilo pro zvolení úřadujícího prezidenta, kterým se stal předseda parlamentu Valerij Bganba.^[5] Aby zachoval stabilitu Abcházie, rozhodl se Alexandr Ankvab 1. června rezignovat na post prezidenta a o den později ho následoval i premiér Abcházie Leonid Lakerbaja.^[6][7][8] Opozice zaručila Ankvabovi bezpečí a možnost kandidovat v mimořádných prezidentských volbách, které byly vypsány na 24. srpna 2014.^[9]