Německá vysoká škola technická v Brně
Německá vysoká škola technická v Brně | |
|---|---|
 Hlavní budova Německé vysoké školy technické z roku 1860 na nově zbudovaném Komenského náměstí | |
| Datum založení | 1873 |
| Datum zániku | 1945 |
| Další informace | |
| Adresa | Komenského náměstí 2, Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Německá vysoká škola technická v Brně (německy Deutsche Technische Hochschule Brünn) byla německojazyčná vysoká technická škola v Brně, která fungovala v letech 1873–1945. Vznikla transformací česko-německého Technického učiliště, jež vzniklo roku 1849.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Škola vznikla v roce 1849 po přesunu Stavovské akademie z Olomouce. Zpočátku šlo o nevysokoškolské dvojjazyčné (česko-německé) Technické učiliště v Brně. Škola od roku 1860 sídlila ve vlastní nové budově na dnešním Komenského náměstí, kterou nyní využívá Masarykova univerzita. Roku 1873 bylo Technické učiliště povýšeno na vysokou školu s názvem c. k. vysoká škola technická v Brně.[1] Ta však již nebyla dvojjazyčná, ale pouze německého charakteru. Dlouhou dobu se uvažovalo o tom, že škola bude rozdělena na českou a německou část, k tomu ale nedošlo, a tak byla v roce 1899 vedle ní založena ještě Česká vysoká škola technická v Brně (dnešní Vysoké učení technické). V roce 1910 byla pro německou vysokou školu dokončena stavba druhé budovy v dnešní ulici Joštově (nyní Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity).
Po vzniku Československa a změně národnostních poměrů v roce 1918 se uvažovalo o uzavření školy, ale nakonec i nadále fungovala. Skládala se z fakult matematiky, fyziky, mineralogie, strojírenství, pozemního, vodního a silničního stavitelství, chemie, agronomie, účetnictví a zbožíznalectví.
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se uvažovalo o přeložení školy do Lince, k čemuž ale kvůli vypuknutí války nedošlo. Škola byla nacifikována a převzala školní řád podle říšského vzoru. Po konci druhé světové války a v důsledku vysídlení Němců z Československa byla v roce 1945 škola uzavřena. Oficiálně byla spolu s dalšími německými vysokými školami (Německá vysoká škola technická v Praze a Německá Karlova univerzita) zrušena dekretem presidenta republiky z 18. října 1945 (s retroaktivní účinností k 17. listopadu 1939).[2]
Majetek zrušené německé techniky byl předán Vysokému učení technickému. Její budovy získala Masarykova univerzita, která do budovy na Komenského náměstí umístila svou Lékařskou fakultu[3] a budovu na Joštově využívala pro potřeby později zaniklé Farmaceutické fakulty. Po rekonstrukci budovy na Joštově proběhlé v roce 2005 v ní nalezla své sídlo Fakulta sociálních studií.[4] V budově na Komenského náměstí byla v roce 2000 zřízena Celouniverzitní počítačová studovna[5] a poté, co lékařská fakulta začala v roce 2010 využívat nové prostory v univerzitním kampusu,[6] připadla budova pod správu rektorátu. Ten do ní soustřeďuje celouniverzitní centra (Centrum zahraničních studií, Centrum jazykového vzdělávání, Centrum pro transfer technologií, Poradenské centrum a některá oddělení Ústavu výpočetní techniky).[7] V září 2014 se do budovy přesunulo též Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky.[8] Z lékařské fakulty v budově zůstalo pouze několik kateder nelékařských oborů.[7]
Významní učitelé
[editovat | editovat zdroj]
- Ludwig Anschütz (1889–1954), profesor organické chemie
- Vinzenz Baier (1881–1955), profesor stavitelství
- Rudolf Beyrich, profesor matematiky
- Bertold Bretholz (1862–1936), historik a archivář
- Ernst Chwalla (1901–1960), profesor stavební techniky
- Rudolf Czepek, profesor elektrotechniky
- Rudolf Dub (1873–1939), profesor strojírenství, konstruktér jeřábů
- Hermann Josef Dell (1859–1945), profesor architektury
- Heinrich Fanta (1877–1941), profesor stavitelství a architektury
- Franz Frimmel (1888–1957), profesor agronomie
- Ernst Galle, profesor chemických technologií
- Rudolf Girtler (1877–1952), profesor pružnosti a pevnosti
- Alfred Habel, profesor betonářství
- Georg Hamel (1877–1954), profesor mechaniky
- Alfred Hawranek, profesor mostního stavitelství a pozemního stavitelství z oceli
- Gustav Jaumann (1863–1924), profesor fyziky
- Viktor Kaplan (1876–1934), profesor strojírenství, vynálezce Kaplanovy turbíny
- Lothar Koschmieder (1890–1974), profesor matematiky
- Erdmann Kothny (1882–1958), profesor mechanických technologií
- Karl Kriso (1887–1972), profesor mechaniky
- Karl Friedrich Kühn (1884–1945), profesor architektury a dějin umění
- Anton Lissner (1885–1970), profesor chemických technologií
- Erwin Lohr (1880–1951), profesor fyziky
- Hans Löschner, profesor geodézie
- Hannes (Johann) Mohr (1882–1967), profesor geologie a mineralogie
- Alfred von Musil, profesor strojírenství, otec Roberta Musila
- Oswald Richter, profesor botaniky
- Armin Schocklitsch, profesor vodního stavitelství
- Oskar Srnka, profesor slaboproudé techniky
- Alfred Strnischtie, profesor geometrie
- Emil Tranquillini (1884–1955), profesor stavitelství
- Rudolf Ulbert, profesor železničního stavitelství
- Josef Weinhold (1906–1994), profesor pružnosti a pevnosti
- Georg Wellner (1846–1909), profesor strojírenství, rektor
- Joseph Wolfschütz (1860-1933), profesor vodního stavitelství
Významní absolventi
[editovat | editovat zdroj]
- Heinrich Blum
- Otto Eisler
- Franz Fiala
- Anton Karl Wilhelm Gawalowski
- Theodor Hayek
- Rudolf Kratochwill
- Edmund Lober von Karstenrod
- Gustav Meretta
- Robert Musil
- Alfred Neumann
- Elly Oehlerová
- Hermann von Rittler
- Joseph Sablatnig
- Alois Schwarz
- Endre Steiner
- Karl Weinbrenner
- Joseph Wolfschütz
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 92/1873 ř. z., o organizaci vysoké školy technické (technického institutu) v Brně. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 123/1945 Sb., o zrušení německých vysokých škol technických v Praze a v Brně. Dostupné online.
- ↑ Komenského nám. 2 – Lékařská fakulta [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2014-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Joštova 10 – Fakulta sociálních studií [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2014-12-23]. Dostupné online.
- ↑ VALENTOVÁ, Marcela. Osm let Celouniverzitní počítačové studovny. Zpravodaj ÚVT MU. 2008, roč. XIX, čís. 2, s. 7–8. Dostupné online. ISSN 1212-0901.
- ↑ Současnost (od r. 2004) [online]. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2014-04-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Základní informace o budově – Komenského nám. 220/2, Brno-město, Brno [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2014-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní otevření nového areálu Střediska Teiresiás [online]. Brno: Středisko Teiresiás [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠIŠMA, Pavel. Matematici na německé technice v Brně. Dějiny věd a techniky, 34 (2001), str. 105-128, ISSN 0300-4414.
- ŠIŠMA, Pavel. Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002. Dostupné on-line.
- ŠIŠMA, Pavel. Georg Hamel und Richard von Mises in Brno. Historia Mathematica, 29 (2002), str. 176-192.
- ŠIŠMA, Pavel. Počátky technického školství v Brně. Dějiny věd a techniky, 36 (2003), ISSN 0300-4414.
- ŠIŠMA, Pavel. Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, 2004. 205 s. Práce z dějin techniky a přírodních věd; sv. 2. ISBN 80-239-3279-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Německá vysoká škola technická v Brně na Wikimedia Commons - Německá technika v Brně 1849–1945
- Teachers of physics and chemistry at the German Technical University in Brno (anglicky)
- Einige Träger der deutschen Kultur Brünns (německy)
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
