Morskie Oko
| Morskie Oko Morské oko | |
|---|---|
 Pleso s chatou | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Malopolské vojvodství |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′50″ s. š., 20°4′15″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 34,9280 ha |
| Délka | 862 m |
| Šířka | 566 m |
| Objem | 9 935 000 m³ |
| Max. hloubka | 50,8 m |
| Ostatní | |
| Typ | ledovcové jezero |
| Nadm. výška | 1395,4[1] m n. m. |
| Pobřeží | 2613 m |
| Přítok vody | potok od Czarnostawiańske Siklawy |
| Odtok vody | Rybi Potok |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morskie Oko (slov. Morské oko) je největší jezero ve Vysokých Tatrách (i v celých Tatrách), má rozlohu 34,93 ha a maximální hloubku 50,8 m. Leží v nadmořské výšce 1395,4 m v údolí Dolina Rybiego Potoku v Polsku pod Rysy. Obvod jezera je 2613 m, délka asi 862 m a šířka 566 m. Objem vody činí 9 935 000 m³. Jezero je ledovcového původu.
Pobřeží, dno
[editovat | editovat zdroj]U břehu je dno pokryté kameny, uprostřed štěrkem. Okolo plesa rostou převážně borovice, ale i listnaté stromy (jeřabina, bříza).
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Okolní štíty se tyčí do výšky 1000 m nad hladinu plesa. Od jezera je výhled na Mengusovské štíty s Veľkým Mengusovským štítem, Nižný a Vyšný Žabí štít, Rysy (2499 m n. m. – nejvyšší vrchol polských Tater) a Mních.
Na jižní straně jezera stojí v nadmořské výšce 1405 m horská chata PTTK. Chata je pojmenovaná po horském vůdci Stanisławovi Staszicovi, který v roce 1805 zkoumal jezero. Vlevo u chaty, na konci cesty, se nachází stará chata. Obě budovy jsou památkově chráněné. Od chaty vedou turistické značky na vrchol Rysů a na Szpiglasową Przełęcz (sedlo) pod Hrubým štítem.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Na východním břehu ústí do jezera na severu Żabi Żleb a na jihu Owczy Żleb. Do jižního konce ústí potok z Czarneho Stawu pod Rysami překonávající Czarnostawiańskou Siklawu. Na západním břehu ústí postupně od jihu Żleb pod Mnichem s Dwoistou Siklawou, Mnichowy Potok, Szeroki Żleb, Urwany Żleb a Marchwiczny Żleb. Ze severního konce odtéká Rybí potok. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:
| Rok | Měření prováděl | Rozloha ha |
Délka m |
Šířka m |
Hloubka max.m |
Objem m³ |
|---|---|---|---|---|---|---|
| — | podle WET[2] | 34,54 | 862 | 566 | 50,8 | 9 935 000 |
| 2005[3] | Gregor, Pacl | 34,9280 | — | — | 50,8 | 9 935 000 |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Morskie Oko se dříve jmenovalo Rybie pleso (podobně jako Popradské pleso), vzhledem k přirozenému zarybnění, což není u tatranských ples obvyklé. Pojmenování Morskie Oko je svázané se starou legendou, podle které bylo pleso pod zemí spojené s mořem.
Nejstarší zprávy o Morskiem Oku jsou z roku 1575. V roce 1637 král Vladislav IV. dal právo využívat pastviny u Morskieho oka Władysławovi Nowobilskému. Morskie Oko se stalo soukromým vlastnictvím roku 1824, když Dolinu Rybieho potoka koupil od rakouské vlády Emanuel Homolacs. Od roku 1933 je vlastníkem Morskieho oka a okolí polský stát. Na konci 19. století vypukl hraniční spor mezi Rakouskem a Uherskem o průběh hranice a vlastnictví Morskieho Oka (tzv. Spor o Morskie Oko). Smírčí soud ve Štýrském Hradci rozhodl 13. září 1902, že sporná oblast patří Rakousku resp. jeho provincii Haliči.
Pro turisty Morskie Oko objevil doktor Tytus Chałubiński už v 19. století. První chata, postavená u plesa v roce 1836, shořela roku 1865. Chata postavená roku 1874 shořela roku 1898.
V letech 1927–1931 se zde jezdil závod automobilů do vrchu Tatra (Międzynarodowy Wyścig Tatrzański). Trať vedla z Lysé Poľany až k Morskiemu Oku a měřila 7500 m. Závod pořádal Krakowski Klub Automobilowy. V letech 1930 a 1931 byl tento závod součástí Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. V roce 1930 zde zvítězil Hans Stuck na voze Austro-Daimler ADR 3.6 a v roce 1931 Rudolf Caracciola na voze Mercedes- Benz SSKL.[4]
Umění
[editovat | editovat zdroj]Kouzlo Morskieho Oka inspirovalo mnoho polských umělců – malířů (Walery Eljasz-Radzikowski, Leon Wyczółkowski, Stanisław Gałek), ale i básníků (Wincenty Pol, Adam Asnyk, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Franciszek Nowicki, Jan Kasprowicz) či hudebníků (Zygmunt Noskowski).
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Pleso je přístupné pěšky po celý rok.
- Vede k němu asfaltová Cesta Oswalda Balzera ze Zakopaného vybudovaná v roce 1902, po které však není povolena doprava automobily ani jízdními koly. Od parkoviště Palenica Białczańska pěšky 2:20 hod.
Po červené turistické značce je možný výstup z Toporowe Cyrhly (část Zakopaného) a trvá asi 5 hod. Značka v horní části kopíruje asfaltovou cestu.- Po červené turistické značce od chaty pod Rysmi přes Rysy (slovensko-polská státní hranice) Cesta trvá přibližně 4.10 hod. a je přístupná v letní období.
Po modré turistické značce od chaty v dolině Pięciu Stawów Polskich. Cesta trvá přibližně 1.40 hod.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ v některých zdrojích se objevují též hodnoty 1393 nebo 1395
- ↑ Wielka Encyklopedia Tatrzańska
- ↑ Tatry příroda
- ↑ ETZRODT, Hans. HILL CLIMB WINNERS 1897-1949 (Tatra 1927-1931) [online]. Hans Etzrodt , Leif Snellman, 2021-02-07 [cit. 2021-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Tatry Vysoké, Západné, Belanské (TVZB), Podrobný turistický atlas ISBN 83-87873-86-1
- Tatry příroda (Tp) ISBN 978-80-7340-114-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Morskie Oko na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Morskie Oko na Wikimedia Commons
- (česky) Morskie Oko – info o jezeře a jeho okolí na DušeKarpat.cz
- (polsky) Wielka Encykolpedia Tatranska, Morskie Oko
- (polsky) Fotografie plesa, [1], [2]
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
