Mezinárodní rudá pomoc
| Mezinárodní rudá pomoc | |
|---|---|
 | |
| Zakladatel | Kominterna |
| Vznik | 1922 |
| Zánik | 1941 (Sovětská organizace - 1947) |
| Typ | mezinárodní |
| Lídr | Julian Marchlewski a Jelena Dmitrijevna Stasovová |
| Klíčové osoby | Julian Marchlewski Clara Zetkin Elena Stasova |
| Mateřská organizace | Komunistická internacionála |
| Oficiální web | rhi-sri |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezinárodní rudá pomoc (také známá pod ruskou zkratkou MOPR) byla organizace mezinárodní solidarity založená Komunistickou internacionálou. Vznikla v roce 1922 jako „mezinárodní politický Červený kříž“, poskytující materiální a morální pomoc politickým vězňům „třídního boje“ po celém světě.
Historie organizace
[editovat | editovat zdroj]Vznik
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní rudá pomoc, hovorově zvaná podle ruské zkratky MOPR,[1] byla založena v roce 1922 v odpovědi na pokyn čtvrtého sjezdu Komunistické internacionály „pomoci vzniku organizacím, které by poskytovaly materiální a morální pomoc všem vězňům kapitalismu ve vězení.“[2]
Julian Marchlewski-Karski byl jmenován předsedou Ústředního výboru MOPR, řídícího orgánu nové organizace. Po roce 1924 byl název tohoto řídícího orgánu změněn na Výkonný výbor.[2]
První plenární zasedání Ústředního výboru MOPR se konala v červnu 1923 v Moskvě. Na schůzi bylo rozhodnuto, že by MOPR měla založit oddíly ve všech zemích, zvláště v těch trpících tzv. „Bílým terorem“ vůči revolučnímu hnutí.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]První mezinárodní konference MOPR se konala v červenci 1924 spolu s 5. sjezdem Komunistické internacionály.
Podle Eleny Stasové, vedoucí ruského oddílu MOPR a zástupkyně vedení ústředního výboru MOPR, měla k 1. lednu 1928 organizace celkem 8 900 000 členů ve 44 zemích. 1. ledna 1931 měla podle Stasové organizace 58 národních organizací s 8 305 454 členy.[3] Podle Stasové měla později organizace 56 časopisů v 19 jazycích.[3]
Stasova poukázala na to, že existovaly dva typy organizací, „hromadné organizace“ – jako ty v Sovětském svazu, Německu, Francii nebo Spojených státech – a „organizace výborového typu“, které se omezovaly na právní a materiální pomoc politickým vězňům a jejich rodinám aniž by se pokoušely zakládat velké členské organizace.[3]
Stasova zdůraznila přetrvávající rozdílnost názorů mezi MOPR a Mezinárodní pomocí pracujících, dalším oddělením Kominterny. V roce 1931 poznamenala: „Rozdíl je v tom, že my pomáháme politickým vězňům a Mezinárodní pomoc pracujících pomáhá při hospodářských stávkách a hospodářských bojích“.[3]
První světový sjezd MOPR se konal v listopadu 1932. Na něm bylo oznámeno, že 1. ledna toho roku existovalo celkem 67 národních oddílů mimo Sovětský svaz a 1 278 274 členů..[2]
Zánik
[editovat | editovat zdroj]MOPR byl veden Elenou Stasovou až do roku 1938, po kterém byl mezinárodní charakter organizace potlačen.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku International Red Aid na anglické Wikipedii.
- ↑ Plný ruský název organizace byl Mеждународная организация помощи революциoнepaм („Mezinárodní organizace pomoci revolucionářům“).
- ↑ a b c LAZITCH, Branko; DRACHKOVITCH, Milorad M. Biographical Dictionary of the Comintern: New, Revised, and Expanded Edition. Stanford, Kalifornie: Hoover Institution Press, 1986. S. xxviii, xxviii, xxix.
- ↑ a b c d STASOVA, Elena. MOPR's Banners Abroad: Report to the Third MOPR Congress of the Soviet Union. Moskva: Executive Committee of IRA, 1931. S. 12–13, 15–16, 19, 30.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní rudá pomoc na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
