Mezholezská vrchovina
Nejvyšší bod	619 m n. m. (Racovský vrch)
Rozloha	36,62 km²
Nadřazená jednotka	Stříbrská pahorkatina
Sousední jednotky	Benešovická pahorkatina Staňkovská pahorkatina Poběžovická pahorkatina Hostouňská pahorkatina Bonětická pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Mezholezská vrchovina
Souřadnice	49°37′35″ s. š., 12°53′23″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezholezská vrchovina je geomorfologický okrsek, součást Plaské pahorkatiny, nacházející se přibližně ve středu trojúhelníku mezi Horšovským Týnem, Borem a Stříbrem. Tato oblast je také nazývána jako Sedmihoří. Rozloha okrsku je 36,62 km².^[1] Nejvyšším bodem je Racovský vrch vysoký 619 m n. m. Název Sedmihoří je pravděpodobně odvozen od sedmi vrchů, ačkoli vrchů je zde více. V roce 1994 byl v této oblasti vyhlášen přírodní park Sedmihoří. Jedná se také o významnou archeologickou lokalitu.

Mezholezská vrchovina je tvořeno hlubinnými vyvřelými žulami. Pohoří je sopečného původu, avšak jsou dvě teorie jeho vzniku. První říká, že jde o několik samostatných pozůstatků vulkánů, druhá teorie naznačuje, že pohoří je zbytkem jednoho mohutného supervulkánu.^[2] Pro toto pohoří je charakteristické mrazové zvětrávání. Žula zde zvětrává do podoby mrazových srubů, pseudokarů nebo skalních mis.^[3]

• Racovský vrch (619 metrů)
• Chlum (610 metrů)
• Rozsocha (602 metrů)
• Tříslovec (589 metrů)
• Písečný vrch (582 metrů)
• Křakovský vrch (563 metrů)
• Rybniční vrch (562 metrů)
• Slatinný vrch (545 metrů)
• Stinný vrch (544 metrů)
• Malý Křakovský vrch (532 metrů)
• Jedlový vrch (525 metrů)
• Pasečí (522 metrů)
• Semněvický les (519 metrů)
• Nad Myslivnou (512 metrů)
• Liščí vrch (481 metrů)
• Vinice (459 metrů)

Většinu území Mezholezské vrchoviny pokrývají lesy, většina je borových, na stinných svazích a v údolích můžeme najít smrkové lesy s příměsí dubu, buku či jedle. Dále se zde hojně vyskytuje také vřes obecný, brusnice borůvka či metlička křivolaká. Z chráněných rostlin zde roste např. zimostrázek nízký, vřesovec pleťový, bělozářka liliovitá, prha arnika a plavuň vidlačka.^[4]

První osídlení v oblasti Sedmihoří se datuje do dob mezolitu,^[5] v eneolitu byla krajina kolonizována a nacházela se zde dvě výšinná hradiště chamské kultury, Chlum a Racovský vrch. Nejvýznamnější osídlení zde bylo ve starší a střední době bronzové, kdy se zde nacházelo např. jedno z nejvýznamnějších sídlišť staromohylových kultur v Čechách, hradiště Darmyšl na vrchu Chlum. Dále je doloženo keltské osídlení v době halštatské. Od doby hradištní toto území osídleno není (na okraji území se nachází vsi Darmyšl a Mezholezy), bylo využíváno k těžbě dřeva a kamene, pastvě, lovu apod.