Medvídkovití
 Medvídkovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | medvídkovití (Procyonidae) Gray, 1825 |
| Rody | |
| |
| Sesterská skupina | |
| lasicovití (Mustelidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medvídkovití (Procyonidae) jsou malé až středně velké šelmy. Nejznámějšími zástupci této čeledi jsou mývalové a nosálové. Medvídkovití žijí na celém území Ameriky a divoké populace mývalů se vyskytují i v Evropě díky utečencům ze zajetí. Mají mírně protáhlé tělo, poměrně velkou hlavu se zašpičatělým čenichem a dlouhý ocas. Pudově veškerou potravu omývají ve vodě. Váha se podle druhu pohybuje mezi 1 až 12 kg. Na všech nohou mají pět prstů s drápy. Mývalové se vyznačují velmi šikovnými předními končetinami. Pro kynkažu je typický chápavý ocas, kterým se dokáže zavěsit na větev stromu.
Medvídkovití jsou převážně stromová zvířata a často se zdržují u vodních toků, umí výborně šplhat i plavat. Vyznačují se, kromě nosálů a částečně mývalů, hlavně noční aktivitou. Většinou žijí v malých skupinách. Samice bývají březí 60–120 dní a mají 1–6 mláďat podle druhu. Medvídkovití jsou všežravci – živí se ovocem, kořínky, ořechy, hmyzem, vejci a malými obratlovci. Řada druhů se naučila přibližovat se k lidským obydlím a díky své obratnosti a inteligenci někdy působí škody na drůbeži i v domech. Většina zástupců této čeledi se dá poměrně snadno ochočit a poslední dobou není ani moc těžké si třeba mývala nebo nosála obstarat. Potřebují ovšem velmi prostornou venkovní voliéru a rozhodně se nehodí pro chov v bytě. V zajetí se mohou dožít přes 20 let.
Systém
[editovat | editovat zdroj]Čeleď medvídkovitých je na základě studií fylogenetické příbuznosti řazena následujícím způsobem.[1][2]
- Podčeleď medvídci (Procyoninae)
- Rod Procyon – mýval
- mýval jižní (Procyon cancrivorus)
- mýval severní (Procyon lotor)
- mýval trpasličí (Procyon pygmaeus)
- Rod Nasua – nosál
- nosál červený (Nasua nasua)
- nosál bělohubý (Nasua narica syn. Nasua nelsoni)
- Rod Nasuella – nosál
- nosál horský (Nasuella olivacea)
- Nasuella meridensis
- Rod Bassariscus – fret
- fret kočičí (Bassariscus astutus)
- fret malý (Bassariscus sumichrasti)
- Rod Procyon – mýval
- Podčeleď olingové (Potosinae)
- Rod Potos – kynkažu
- kynkažu (Potos flavus)
- Rod Bassaricyon – olingo
- olingo štíhlý (Bassaricyon gabbii)
- olingo jižní (Bassaricyon alleni)
- olingo východní (Bassaricyon beddardi)
- olingo severní (Bassaricyon lasius)
- olingo západní (Bassaricyon pauli)
- olinguito (Bassaricyon neblina)
- Rod Potos – kynkažu
Dříve se do čeledi medvídkovitých řadila i panda červená (Ailurus fulgens), dnes je však patrné, že tvoří samostatnou větev (čeleď Ailuridae) na bázi skupiny Musteloidea.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HELGEN, Kristofer M.; PINTO, Miguel; KAYS, Roland. Taxonomic revision of the olingos (Bassaricyon), with description of a new species, the Olinguito. ZooKeys. 2013-08-15, roč. 324, s. 1–83. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. ISSN 1313-2970. DOI 10.3897/zookeys.324.5827. PMID 24003317.
- ↑ KOEPFLI, Klaus-Peter; GOMPPER, Matthew E.; EIZIRIK, Eduardo. Phylogeny of the Procyonidae (Mammalia: Carnivora): Molecules, morphology and the Great American Interchange. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-06, roč. 43, čís. 3, s. 1076–1095. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. DOI 10.1016/j.ympev.2006.10.003. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu medvídkovití na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
