Marie Růžičková-Strozzi
| Marie Růžičková-Strozzi | |
|---|---|
 Marie Růžičková-Strozzi (Zlatá Praha 1886) | |
| Rodné jméno | Růžičková |
| Narození | 3. srpna 1850 Litovel  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. září 1937 (ve věku 87 let) Záhřeb  Jugoslávie |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Choť | Ferdinando Strozzi |
| Děti | Maja Strozzi-Pečić a Tito Strozzi |
| Příbuzní | Boris Papandopulo (vnuk) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Růžičková-Strozzi[p 1] ( 3. srpna 1850 Litovel[1] – 29. září 1937 Záhřeb[2]) byla chorvatská herečka českého původu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Litovli-Olomouckém předměstí č. 94, v rodině krupaře (Griessler)[p 2] Leopolda Růžičky (1824[3] – 1860) a jeho manželky Terezie, rozené Maulerové (*1825 nebo 1826). Pokřtěna byla Maria Theresia.[1][4]
Když byly Marii čtyři měsíce, odstěhovala se rodina do Záhřebu, kde se otec stal hudebníkem v národním divadle. Vychodila německou klášterní školu a začala studovat zpěv. Kvůli přepětí ale ztratila hlas a zpěvu se dále nevěnovala. Začala se učit herectví a v roce 1868 vystoupila poprvé na scéně v roli Jany Eyrové v dramatu Sirotek lowoodský.
Po celou svou divadelní kariéru hrála v Záhřebu, hostovala v Praze, Brně, Sofii a po celém Chorvatsku. Na divadle v Záhřebu vystupovala ještě v roce 1935, jako pětaosmdesátiletá.
Zemřela v Záhřebu.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Roku 1872 se provdala za markýze Ferdinanda Strozziho (??–1905), potomka staré florentské rodiny, se kterým měla osm dětí.[2] Z nich vynikli Tito Strozzi (1892–1970), chorvatský herec, režisér, spisovatel a překladatel a Maja Strozzi-Pečić (1882–1962), chorvatská operní pěvkyně.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Marie Růžičková Strozzi byla známa nejen jako herečka, ale i jako bojovnice za samostatnost Chorvatů a Slovinců (do roku 1918 příslušejících do Rakousko-Uherska) a jejich spojení se Srby, tj. pozdější Jugoslávie.[2]
Vystoupení v Česku
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1886 v Národním divadle v Praze ve čtyřech hrách (pěti představeních)[5][6]
- V roce 1894 navštívila rodnou Litovel
- V Národním divadle v Praze vystoupila v roce 1894 ve čtyřech hrách v celkem sedmi představeních[5][p 3]
- V roce 1894 hostovala též v Národním divadle v Brně
.jpg)
Posmrtné ocenění
[editovat | editovat zdroj]V Československu (Česku)
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1935 byla na jejím rodném domku v Litovli odhalena pamětní deska. Ta ale byla za nacistické okupace odstraněna,[7] v roce 2013 zde byla znovu umístěna.[8]
- V roce 1928 jí prezident Masaryk udělil Řád Bílého lva[9]
- V roce 1937 byla jmenována čestným členem Národního divadla v Praze[10]
V Chorvatsku
[editovat | editovat zdroj]- Marie Růžičková Strozzi je vyobrazena na jedné ze slavnostních opon Národního divadla v Záhřebu, jejímž autorem je Vlaho Bukovac.[11]
- Jako jediné jí byla ještě za jejího života odhalena busta v chorvatském Národním divadle v Záhřebu
- Chorvatská pošta vydala v roce 2000 poštovní známku s jejím portrétem[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V chorvatštině psána Marija Ružička-Strozzi
- ↑ Dle jiných zdrojů byl otec kupec.
- ↑ Zatímco v ostatních rolích vystupovala chorvatsky, Evu ve hře Gazdina roba hrála česky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marija Ružička Strozzi na chorvatské Wikipedii, Maja Strozzi-Pečić na chorvatské Wikipedii a Tito Strozzi na chorvatské Wikipedii.
- ↑ a b Matrika narozených, Litovel-předměstí, 1817-1861, snímek 60, Záznam o narození a křtu[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Marie Růžičková-Strozziová zemřela. Lidové noviny. 30. 9. 1937, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, Litovel-Olomoucké předměstí, 1817-1861, snímek 13[nedostupný zdroj]
- ↑ Matrika oddaných, Litovel-předměstí, 1841-1878, snímek 197, Záznam o sňatku rodičů 14.8.1849[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Archiv ND: Seznam představení, Marie Růžičková-Strozzi
- ↑ Právě dnes se loučí.... Humoristické listy. 10. 9. 1886, s. 303–304. Dostupné online.
- ↑ Město Litovel: Marie Strozzi Růžičková
- ↑ Město Litovel: Pamětní deska Marie Růžičkové je znovu na svém místě
- ↑ Bílý lev. Národní politika. 8. 2. 1928, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Marija markýza Růžičková-Strozzi. Národní listy. 27. 2. 1937, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Národní divadlo Záhřeb: Slavnostní opony (chorvatsky). www.hnk.hr [online]. [cit. 2017-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-20.
- ↑ Chorvatská pošta: známka Marija Ružička-Strozzi, 2000. www.posta.hr [online]. [cit. 2017-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-09.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Růžičková-Strozzi na Wikimedia Commons 
Autor Marie Růžičková-Strozzi ve Wikizdrojích- Město Litovel: Marie Strozzi Růžičková
- Paní Marie Růžičková, provd. markýza Strozzi. Zlatá Praha. 14/1885-1886, s. 221–223. Dostupné online.
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
