Margecanský tunel
| Margecanský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát | Slovensko |
| Provozní délka | 431 m |
| Počet dopr. tubusů | 1 |
| Počet kolejí v tubusu 1 | 1 |
| Výstavba | |
| Zahájení stavby | 1867 |
| Otevření | 1872 |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 48°53′4,2″ s. š., 21°2′57,84″ v. d. |
  Margecanský tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Margecanský tunel (slovensky Margeciansky tunel, německy Phönix-Tunnel; jiné názvy Rolovský tunel, Starý Bujanovský tunel) je bývalý železniční tunel, jímž v km 39,5–39,9[1] vedla trať z Bohumína do Košic, postavený společností Košicko-bohumínská dráha (KBD) v údolí řeky Hornádu u obce Margecany na Slovensku. V roce 1955 byl v tunelu ukončen železniční provoz a v roce 1985 byl zapsán jako technická památka do Ústředního seznamu památkového fondu Slovenské republiky.[2] Nyní je tunel využíván jako silniční pro místní účelovou komunikaci.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tunel byl postaven v letech 1867–1872 v rámci výstavby jednokolejné železniční trati z Bohumína do Košic společností Košicko-bohumínská dráha (KBD) jako součást nejdůležitější železniční tratě na severu Uher. Ve své době byl druhým nejdelším tunelem KBD.[3][4] Železnici sloužil až do roku 1955, kdy byl zprovozněn nový Bujanovský tunel. Provoz trati v margecanském tunelu byl zastaven 5. listopadu 1955,[1] poté byl tunel vyňat ze správy ČSD a jeho vlastníkem a správcem se stala obec Margecany. Od roku 1985 je zapsán jako technická památka v Ústředním seznamu památkového fondu Slovenské republiky. V roce 2018 realizovala obec Margecany projekt Margeciansky tunel, otevřená galerie.[5][3] Tunel slouží jako přístupová komunikace k chatové oblasti Kozinec.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Margecianský železniční tunel je dlouhý 431 m, začátek tunelu byl v km 39,5 a konec v km 39,9 v nadmořské výšce 330 m.[1] Byl ražen ve velmi tvrdé hornině pohoří Čierna Hora, a proto téměř polovina jeho délky je bez vyzdívky a tvoří jej pouze opracovaná skalní stěna. Tunel má dva upravené portály ve tvaru paraboly, parabolickou tunelovou troubu a tři bezpečnostní výklenky. Zděné části tunelové trouby a portály mají pro tunely typický parabolický tvar klenby. Materiál zdicích bloků tvoří převážně travertin.[3] Vozovka má betonový základ a je pokryta asfaltem. Od roku 2018 je po celé délce tunelu instalováno elektrické osvětlení.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margeciansky tunel na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Margecanský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Tunel železničný [online]. Pamiatkový objekt detail – Pamiatkový úrad SR [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e f MARGECANY, Obec. Obec Margecany. www.margecany.sk [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Margecanský tunel. www.rail.sk [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Otvorená geléria v Margecianskom tuneli [online]. 2018-07-17 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Margecanský tunel na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
