Marek Smida
| Marek Smida | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1958 | |
| Ministr lesů a dřevařského průmyslu | |
| Ve funkci: 1951 – 1953 | |
| Nástupce | Július Ďuriš |
| Ve funkci: 1953 – 1954 | |
| Předchůdce | Július Ďuriš |
| Ministr státních statků | |
| Ve funkci: 1953 – 1953 | |
| Ve funkci: 1955 – 1956 | |
| Ministr zemědělství | |
| Ve funkci: 1954 – 1955 | |
| Předchůdce | Jindřich Uher |
| Nástupce | Vratislav Krutina |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 29. dubna 1911 Horná Lehota  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. listopadu 1980 Modra  Československo |
| Profese | politik |
| Ocenění | Leninův řád |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marek Smida (29. dubna 1911[1][2] Horná Lehota[nepřesný odkaz][2] – 24. listopadu 1980 Modra) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, ministr vlád Československa, poslanec Slovenské národní rady, Prozatímního Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z dělnické rodiny, sám pracoval coby dělník v dřevařském průmyslu. Od roku 1929 byl členem KSČ.[2] V meziválečné době se angažoval jako organizátor sociálních protestů a stávek v regionu Horehroní. Působil jako právník. Za druhé světové války se podílel na odboji. Byl vězněn v Banské Bystrici a Ilavě v letech 1941–1943. V roce 1944 se podílel na organizování sjednocovacího sjezdu, na kterém se spojili slovenští komunisté a sociální demokraté. Byl člen povstaleckého Ústředního výboru KSS. Byl nositelem četných státních vyznamenání.[3] Získal Leninův řád a sovětský Řád rudé hvězdy.[2]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.[4] Znovu se do nejvyššího celostátního zákonodárného sboru dostal po volbách do Národního shromáždění v roce 1954. V československém parlamentu zasedal do května 1958, kdy rezignoval a jeho místo jako náhradník zaujal Pavol Tonhauser.[5][6]
Na 9. sjezdu KSČ roku 1949, 10. sjezdu KSČ a 11. sjezdu KSČ byl zvolen členem Ústřední revizní komise KSČ. Na 12. sjezdu v červnu 1958 už zvolen nebyl.[7]
Kromě funkcí stranických a poslaneckých zastával i ministerské posty. Ve vládě Antonína Zápotockého byl v letech 1951–1953 ministrem lesů a dřevařského průmyslu a v roce 1953 ministrem státních statků, přičemž post ministra státních statků si podržel do září 1953 i v první vládě Viliama Širokého. Od září 1953 byl v první vládě Viliama Širokého opět ministrem lesů a dřevařského průmyslu. V letech 1954–1955 zastával v druhé vládě Viliama Širokého funkci ministra zemědělství, v letech 1955–1956 pak v této vládě byl ministrem státních statků.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Marek Smida [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Životopisy nově jmenovaných ministrů. Rudé právo. Září 1951, roč. 31, čís. °213, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Smida, Marek, 1911–1980 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-12]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. cibulka.net [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
