Litoradlice
| Litoradlice | |
|---|---|
 Jižní okraj obce | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Temelín |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′27″ s. š., 14°25′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 49 (2021)[1] |
| Katastrální území | Litoradlice (10,78 km²) |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 375 01 |
| Počet domů | 29 (2011)[2] |
  Litoradlice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 85821 |
| Kód k. ú. | 685828 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litoradlice jsou malá vesnice, od roku 1985 část obce Temelín v okrese České Budějovice. Nachází se asi 5,5 km na východ od Temelína. Je zde evidováno 35 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel.[4]
Litoradlice je také název katastrálního území o rozloze 10,78 km².
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Jméno vsi je odvozeno od osobního jména Ĺutorad. Ves se původě jmenovala Ĺutoradice. V roce 1467 je uváděna jako Litoradice a v roce 1553 jako Litoradlicze.[5][6][7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy dokládají, že Litoradlice byly osídleny již v pravěku.[8] Nálezy pocházejí z doby bronzové a ze doby železné.[9] Při kopání základů pro bývalou školu byly nalezeny žárové hroby s množstvím bronzových spon, spirálových náramků, jehlic a hrotů z kopí.[10] Při výkopu za školou byla nalezena stradonická keramika.[8]
První písemná zmínka o Litoradlicích pochází z roku 1440.[11] V 15. a 16. století Litoradlice měnily často majitele, náležely k církevnímu majetku, k panství Rožmberků, Divčických ze Sudoměře, Malovců z Malovic na Dřítni.[5][6] V roce 1623 připadly Litoradlice, jako součást dříteňského zboží, Baltazaru de Marradasovi. V berní rule roku 1654 byly Litoradlice zapsány k panství Hluboká a tam setrvaly až do roku 1849.[5] Bylo zde sídlo schwarzenberského polesí Litoradlice.[12]
V roce 1904 bylo zahájeno vyučování ve zdejší škole (do roku 1922 byla tato škola vedená jako pobočka školy ve Křtěnově); škola byla zrušena (pro nedostatek žáků) v roce 1963.[13] V roce 1923 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[10] Působil zde ochotnický divadelní spolek Tyl (od roku 1926).[13]
.jpg)
Dne 22. srpna 1920 byl v Litoradlicích odhalen pomník padlých v první světové válce, na kterém jsou uvedena jména deseti zdejších rodáků.[6]
V roce 1956 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), které bylo v roce 1971 sloučeno s JZD Březí. V roce 1958 byl v litoradlickém katastrálním území zřízen vojenský výcvikový prostor – tankodrom ( byl zrušen v roce 1990).[13] V roce 1972 se zde ukázky výcviku vltavotýnské tankové jednotky zúčastnil president Ludvík Svoboda. V letech 1997 a 1998 pozemky někdejšího vojenského cvičiště koupila obec Temelín a část pozemků zalesnila[14]
Správní začlenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1869 byla jako osada obce Litoradlice uváděna ves Kmín (Knín). V letech 1880-1950 byly Litoradlice obcí v okresu Týn nad Vltavou, v letech 1961-1975 byly obcí v okresu České Budějovice; od 1.1.1976 do 30.6.1985 byly částí obce Březí u Týna nad Vltavou, od 1.7.1985 jsou částí obce Temelín.[15]
Zánik okolních obcí
[editovat | editovat zdroj]V letech 1985–1989 v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín a Vodního díla Hněvkovice zanikly okolní vsi Buzkov, Březí, Jaroslavice, Knín, Křtěnov, Podhájí, Temelínec, část Purkarce a samoty Pardovice a U Bočků.
Demografický vývoj
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Počet
obyvatel[11] |
193 | 206 | 193 | 186 | 197 | 185 | 173 | 127 | 105 | 104 | 88 | 53 | 45 | 55 |
Přelidněnost na přelomu 19. a 20. století řešili někteří obyvatelé emigrací do Ameriky.[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Litoradlice leží v Táborské pahorkatině na svahu nad potokem Hradní strouha. Vpravo od silnice III/12221 z Jeznice do Litoradlic roste kosatec sibiřský. Rostliny sem byly přeneseny při záchranném přenosu vybraných rostlinných druhů ze zátopové oblasti vodního díla Hněvkovice.[16]
Regionální biocentra
[editovat | editovat zdroj]V litoradlickém katastrálním území jsou dvě regionální biocentra, vložená do nadregionálních biokoridorů, v rámci územního systému ekologické stability na území Jihočeského kraje, a to Janoch (488 m n. m.) a Velký les.[17]
Památný strom
[editovat | editovat zdroj]Ve dvoře myslivny roste 20 metrů vysoká lípa malolistá (litoradlická lípa).
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Přes Litoradlice vede silnice III/12221[18] a cyklotrasa č. 1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou.[19]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kulturními památkami v Litoradlicích jsou:[20]
- Pravěké a raně středověké hradiště Na Hradu ze starší doby železné[21]
- Pět mohylníků
- Hraniční kámen – schwarzenberský mezník; v roce 1973 již nebyl nalezen.[22]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Adolf Rodler (1843–1912), římskokatolický kněz, publicista a politik, se narodil v domě čp. 10 (litoradlická myslivna).[23]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170.
- ↑ a b c d BARTUŠKA, Jan. Ohlédnutí za životem Litoradlic. [s.l.]: Obecní úřad Temelín, 2013. 60 s.
- ↑ a b c SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2010. 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 167.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny:II.díl. Praha: [s.n.], 1949.
- ↑ a b DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 699 s.
- ↑ CHVOJKA, Ondřej. Z šera dávných věků... Nové archeologické výzkumy a nálezy na Vltavotýnsku. Týn nad Vltavou: Městské muzeum, 2007. 32 s. ISBN 978-80-239-9598-5.
- ↑ a b DVOŘÁKOVÁ, Eva. 80. výročí založení hasičského sboru v Litoradlicích: 1923–2003. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 6.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196.
- ↑ KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 2012. 143 s. ISBN 978-80-905244-6-0. S. 22.
- ↑ a b c Představujeme naše obce – Litoradlice. Temelínský hlásič. Roč. 2020, čís. 8, s. 8.
- ↑ Temelín zakoupil vojenský újezd. Hospodářské noviny [online]. 1998-04-24 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online.
- ↑ VOPÁTKOVÁ, Alena. Bakalářská práce na téma: Uplatnění přenesených ohrožených druhů cévnatých rostlin ve vybraných biotopech [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2013-04 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje [online]. Krajský úřad Jihočeského kraje, 2017-03-09 [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30.
- ↑ Silniční síť v Jihočeském kraji: mapa [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-06.
- ↑ Na kole Vltavotýnskem [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový úřad: Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2011. 301 s. ISBN 978-80-86829-68-5.
- ↑ Památkový katalog [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Křtěnov
- Seznam kulturních památek v Temelíně
- Seznam památných stromů v okrese České Budějovice
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litoradlice na Wikimedia Commons - Litoradlice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky o zanikání částí Temelína
- Geologie a geologická mapa Litoradlice na geologicke-mapy.cz
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
