Následnictví etiopského trůnu po dobu trvání etiopské monarchie určovala ústava z roku 1955 (platná do 15. září 1974, monarchie zrušena v březnu 1975), která nahradila předchozí ústavu z roku 1931 (napsána podle japonské Ústavy Meidži). Následnictví trůnu upravovaly články 2, 5, 6, 13 a 15. Další články upravovaly regentství.

Podle článku 2 ústavy měla být císařská hodnost (provždy) ustanovena v potomcích císaře Haile Selassie I., který byl pravnukem krále Sahle Selassie, který sám byl v nepřerušené mužské linii (v 222. generaci) potomkem císaře Menelika I. a jeho matky královny ze Sáby a Etiopie.

Článek 5 upravoval konkrétně následnický řád ve smyslu aplikace salického práva tj. dědice trůnu může být pouze muž, v mužské linii následnictví, který je potomkem sezdaných rodičů. Přednost v následnictví má nejstarší syn před mladším, bližší příbuzný před vzdálenějším, starší linie před linií mladší. Dále článek zmiňoval dodatečné podmínky pro následnictví upravené zvláštním zákonem ve shodě s články 6 až 16 ústavy tj. dědic musel býti etiopským ortodoxním křesťanem (příslušníkem státní církve).

Následující článek č. 6 upravoval pozici nenarozených dětí v klasickém smyslu, že nenarozené dítě je dědicem hned za pozicí otce nebo obsadí jeho pozici pokud jde o pohrobka), pokud na se narodí jako chlapec. Pokud by se narodilo děvče jednalo by se jako by tento dědic nikdy neexistoval.

Články 13 a 15 upravovaly situaci, kdy není dědiců dle článku 5 (tj. mužští potomci císaře Haile Selassie). V takové situaci císař veřejně určí svého možného dědice po předchozí konzultaci s Korunní radou. Tento dědic ale musí být co nejbližší mužský příbuzný císaře a také přímým potomkem krále Sahle Selassie (pravděpodobně v ženské linii stejně jako Haile Selassie). Pozici tohoto určeného dědice, ale vždy může změnit narození mužského potomka císaře.