Levicová strana (Švédsko)
| Levicová strana | |
|---|---|
| Vänsterpartiet | |
| Zkratka | V |
| Datum založení | 1917 |
| Předseda | .jpg) Nooshi Dadgostarová |
| Sídlo | Kungsgatan 84, Stockholm |
| Ideologie | komunismus (historický) Socialismus, Feminismus |
| Politická pozice | Levicová politika |
| Mezinárodní org. | žádná |
| Evropská strana | Severská zelená levice |
| Politická skupina EP | EUL-NGL |
| Počet členů | 8 706 (2009) |
| Barvy | Červená |
| Volební výsledek | 8,0 % (Riksdag 2018) |
| Oficiální web | www.vansterpartiet.se |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Švédský parlament: | 24/349
|
| Evropský parlament: | 1/20
|
| Hrabská rada: | 107/1656
|
| Městská rada: | 773/13078
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Levicová strana (V) (švédsky: Vänsterpartiet) je švédská radikálně levicová politická strana. Strana je proti privatizaci a nesouhlasí se členstvím Švédska v Evropské unii, profiluje se jako socialistická a od roku 1996 také jako feministická. Předsedkyní strany je od roku 2020 Nooshi Dadgostarová, kdy nahradila Jonase Sjöstedta.
Historie strany
[editovat | editovat zdroj]Vznikla v roce 1917 odštěpením od Švédské sociálně demokratické strany pod původním názvem Švédská sociálně demokratická levicová strana (Sveriges socialdemokratiska vänsterparti) od roku 1921 nesla název Komunistická strana Švédska a dlouhou dobu zastávala silně prosovětské postoje. Ještě v roce 1956 se po potlačení povstání v Maďarsku strana rozhodla podporovat sovětskou linii.
Za jejího předsedy C.H. Hermannsona zahájila strana v 60. letech 20. století odklon od prosovětských postojů směrem k eurokomunismu. V roce 1968 pak strana odsoudila sovětskou invazi do Československa. V letech 1967–1990 nesla název Levicová strana - Komunisté. V 70. letech minulého století pak strana jasně deklarovala svoji příslušnost k eurokomunismu a do svého programu začlenili i prvky environmentalismu, feminismu a pacifismu.[1]
Vedení strany
[editovat | editovat zdroj]- Zeth Höglund: 1921–1924
- Karl Kilbom: 1921–1923
- Nils Flyg: 1924–1929
- Sven Linderot: 1929–1951
- Hilding Hagberg 1951–1964
- Carl-Henrik Hermansson: 1964–1975
- Lars Werner: 1975–1993
- Gudrun Schyman: 1993–2003
- Ulla Hoffman: 2003–2004
- Lars Ohly: 2004–2012
- Jonas Sjöstedt: od 2012–2020
- Nooshi Dadgostarová: od 2020
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Parlamentní volby
[editovat | editovat zdroj]| Rok voleb | Počet hlasů | Hlasy v % | + / - | Počet mandátů | + / - |
|---|---|---|---|---|---|
| 1991 | 246 905 | 4,51% | ▼ −1,33% | 16 | ▼ −5 |
| 1994 | 342 988 | 6,16% | ▲ +1,65 | 22 | ▲ +6 |
| 1998 | 631 011 | 12,0% | ▲ +5,84 | 43 | ▲ +21 |
| 2002 | 444 854 | 8,39% | ▼ -3,60 | 30 | ▼ -13 |
| 2006 | 324 722 | 5,85% | ▼ -2,54 | 22 | ▼ -8 |
| 2010 | 334 053 | 5,60% | ▼ -0,24 | 19 | ▼ -3 |
| 2014 | 356 331 | 5,7 % | ▲ +0,1 | 21 | ▲ +2 |
| 2018 | 495 997 | 7,9% | ▲ +2,2 | 28 | ▲ +7 |
| 2022 | 434 410 | 6,74% | ▼ -1,16 | 24 | ▼ -4 |
Evropské volby
[editovat | editovat zdroj]| Rok voleb | Počet hlasů | Hlasy v % | + / - | Počet mandátů | + / - |
|---|---|---|---|---|---|
| 1995 | 346 764 | 12,9% | - | 3 | - |
| 1999 | 400 073 | 15,8% | ▲ +2,9 | 3 | ▬ ± 0 |
| 2004 | 321 344 | 12,7% | ▼ −3,4 | 2 | ▼ −1 |
| 2009 | 179 222 | 5,6% | ▼ −7,14 | 1 | ▼ −1 |
| 2014 | 234 272 | 6,3% | ▲ +0,7 | 1 | ▬ ± 0 |
| 2019 | 282 300 | 6,8% | ▲ +0,5 | 1 | ▬ ± 0 |
Historie volebních výsledků
[editovat | editovat zdroj]_election_results.png)
Parlamentní volby 1973 - 1976
[editovat | editovat zdroj]-
1973 -
1976 -
1979 -
1982 -
1985 -
1988 -
1991 -
1994 -
1998 -
2002 -
2006
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STRMISKA, Strmiska; KOPEČEK, Lubomír; HLOUŠEK, Vít. Politické strany moderní Evropy.. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-038-0. S. 200.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Levicová strana na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
