Laterna magica (z latinského výrazu znamenajícího „kouzelná lampa“) nebo také skioptikon (z řeckého skiá, stín) je jednoduchý promítací přístroj na diapozitivy.

Laterna magica byla obvykle dřevěná skříňka se zdrojem světla (svíčka, karbidka, oblouková lampa) a vydutým zrcadlem za ním, jež paprsky soustřeďovalo do otvoru s čočkou (kondenzorem). Před čočkou bylo vedení, kam se zasouvaly skleněné destičky s malovanými průhlednými obrázky a objektiv, jímž se zvětšený obraz promítal na stěnu. Na stejném principu pracuje i pozdější diaprojektor, ovšem s elektrickým zdrojem světla.

Laterna magica vznikla v polovině 17. století a vynalezl ji patrně holandský fyzik Christiaan Huygens (1629–1695). Brzy potom ji obecně zpopularizoval německý jezuita a vědec Athanasius Kircher v knize Ars magna lucis et umbrae („Velké umění světla a stínu“). V průběhu 18. století se často předváděla na zámcích a ve společnostech, přičemž projekční plochu někdy tvořil kouř, takže iluzivní dojem se ještě zvýšil. V 19. století se laterna magica zdokonalila hlavně díky lepším zdrojům světla a stala se velmi populární zábavou. Přístroje vyráběly všechny optické firmy.

Starý název Laterna magica použili režisér Alfréd Radok a výtvarník Josef Svoboda pro Laternu magiku, nový druh divadelního představení, kombinovaného s promítáním pro světovou výstavu EXPO v Bruselu 1958.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laterna magica na německé Wikipedii.

• Ottův slovník naučný, heslo Kouzelná svítilna. Sv. 14, str. 1009

• Kolorování

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Laterna magica na Wikimedia Commons
• (anglicky)
• Stránky s tisíci obrázků pro laterna magica
• Magic Lantern Society
• Obrázky pro Laterna-Magica, University of Illinois
• (německy)
• Obrázky pro Laternu magicu v zámeckém muzeu v Jever (kolem 1800)
• Představení Laterny Magicy
• Představení Laterny Magicy