Kyanid amonný
Amonný ion
Kyanidový ion
Obecné
Systematický název	Kyanid amonný
Funkční vzorec	NH4CN
Sumární vzorec	CH4N2
Vzhled	Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	12211-52-8
Vlastnosti
Molární hmotnost	44,056 g/mol
Teplota tání	36 °C
Teplota varu	Rozklad (na NH3 a HCN)
Hustota	1,02 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	rozpustný
Bezpečnost
GHS06 GHS09
H-věty	H300 H310 H330 H410
Vysoce toxický (T+) Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty	R26/27/28 R32 R50/53
S-věty	(S1/2) S7 S28 S29 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyanid amonný je bílá anorganická látka se vzorcem NH₄CN.

Kyanid amonný lze vyrábět reakcí kyanovodíku s amoniakem. Je-li použito plynných reaktantů, vznikající produkt je vysoce čistý a velice jemně práškovitý. Reakce probíhá dle rovnice:
HCN + NH₃ → NH₄CN
. Další možností výroby je reakce chloroformu s hydroxidem (nejčastěji sodným) a amoniakem. Meziproduktem této reakce je kyanovodík. Výsledný produkt je však kontaminován chloridem sodným, který je obtížné odstranit.
CHCl₃ + 2NH₃ + 3NaOH + H₂O → 3NaCl + 4H₂O + NH₃ + HCN → 3NaCl + 4H₂O + NH₄CN.
Tuto reakci je možné provádět v jedné nádobě, či zvlášť smíchat chloroform s hydroxidem sodným a vzniklý plynný kyanovodík smíchat s plynným amoniakem, proběhne reakce, která je již zmíněna výše. Další možností je reakce kyanidu vápenatého s uhličitanem amonným (popř. síranem amonným), podle rovnic:
Ca(CN)₂ + (NH₄)₂CO₃ → 2NH₄CN + CaCO₃
Ca(CN)₂ + (NH₄)₂SO₄ → 2NH₄CN + CaSO₄
Výhodou je, že vzniklé vedlejší produkty, uhličitan vápenatý a síran vápenatý, jsou nerozpustné ve vodě a které je možné snadno oddělit.

Kyanid amonný reaguje se silnými kyselinami za vzniku kyanovodíku, například s kyselinou chlorovodíkovou reaguje podle rovnice:
NH₄CN + HCl → NH₄Cl + HCN
Se zásadami reaguje za vzniku amoniaku, dle reakce (s například hydroxidem sodným):
NH₄CN + NaOH → NaCN + NH₃ + H₂O
S anorganickými solemi reaguje za vzniku příslušných kyanidů, například s chloridem hlinitým:
3NH₄CN + AlCl₃ → Al(CN)₃ + 3NH₄Cl
S některými látkami reaguje za vzniku komplexů, meziproduktem pro jejich vznik však je příslušný kyanid.

S halogenderiváty uhlovodíků vytváří nitrily (kyanidy). Takto reagují i kyanid draselný a kyanid sodný. Příkladem je reakce jodmethanu s kyanidem amonným, při které vzniká jodid amonný a acetonitril (methylkyanid):
CH₃I + NH₄CN → CH₃CN + NH₄I

Reaguje s ketony a aldehydy za vzniku slotučenin majících aminoskupinu a kyanoskupinu. Dojde na jejich navázání namísto kyslíku v ketonové (případně aldehydové) skupině C=O. Příkladem je reakce s dimethylketonem (acetonem):
CH₃COCH₃ + NH₄CN → CH₃NH₂CCNCH₂CH₃ + H₂O

Kyanid amonný se používá na organické syntézy a na výrobu kyanidů a kyanidových komplexů.

Při požití kyanid amonný reaguje s kyselinou chlorovodíkovou v žaludku za vzniku kyseliny kyanovodíkové, který se vstřebává žaludeční stěnou do krve. Kyanovodík následně zablokuje enzymy buněčného dýchání. Zásoba ATP v buňkách je prakticky okamžitě vypotřebována, dochází tedy k zastavení biochemických procesů, a smrti. Předpokládaje, že krevní oběh roznese vzniklý kyanovodík do celého těla do 5 sekund, zástava srdce nastává asi za 10 sekund a dochází ke smrti.

Na zjištění koncentrace kyanidu amonného v roztoku je možno použít argentometrickou titraci, jsou-li však přítomny v roztoku halogenidy (fluoridy, chloridy, bromidy či jodidy), dochází ke znehodnocení výsledků.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium cyanide na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyanid amonný na Wikimedia Commons