Květov
| Květov | |
|---|---|
 Usedlost v obci | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Milevsko |
| Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′32″ s. š., 14°16′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 131 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,75 km²[2] |
| Nadmořská výška | 441 m n. m. |
| PSČ | 399 01 |
| Počet domů | 88 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Květov 7 399 01 Milevsko obeckvetov@volny.cz |
| Starostka | Eva Tomková |
| Oficiální web: obeckvetov | |
  Květov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598801 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Květov je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Žije v ní 131[1] obyvatel. K obci náleží i osada Vůsí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice byla majetkem milevského kláštera. První písemná zmínka pochází z roku 1460. Po husitských válkách přešla do držení hradu Zvíkov. V 16. století na návrší nad Hrejkovickým potokem vystavěl Jan ze Švamberka starší tvrz. Po jeho smrti tvrz společně s okolními vesnicemi přešla do držení jeho manželky. Po její smrti zdědil vše její syn Kryštof ze Švamberka. Dalšími majiteli po Švambercích od roku 1623 byli Eggenbergové, kteří ves připojili k zvíkovsko-orlickému panství a po nich od roku 1727 Schwarzenbergové, kterým Květov patřil až do roku 1850.[4]
Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1891.[4]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Květov se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.
- Květov
- Vůsí
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- V obci se nachází pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie z roku 1567.[5] Kostel se nachází asi 1,5 km severně od obce na návrší v osadě zvané Svatý Jan. Roku 1567 jej na své náklady vybudoval místní občan Jan Kotrba na místě kaple z předhusitských dob, která byla v 16. století uvedená jako pustá. Pozdější opravu financoval orlický úředník František Kuka v roce 1777.[4][6] K 1. listopadu 1959 byla na tento kostel přenesena farní správa ze zatopené obce Červená nad Vltavou[7] a konají se v něm nedělní bohoslužby.[8] Kostel je chráněný jako kulturní památka.
- U příjezdové cesty ke kostelu se nachází drobný litinový kříž.
- Vedle kostela se nachází kamenný kříž a pomník padlým občanům v první světové válce.
- V obci se nachází kaple Neposkvrněného početí Panny Marie s kamenným portálkem nad vchodem, která nese dataci roku 1862.[9]
- Na křižovatce v obci je litinový kříž z roku 1879.
- Tyrolský dům z roku 1814 je lovecký schwarzenberský zámeček, který se nachází v areálu obory.[4] Tyrolský dům je chráněný jako kulturní památka.
- K Tyrolskému domu náleží dřevěná kaple svatého Huberta. Kaple je z roku 1903.[4] Vysvěcena byla téhož roku. Byla postavena pro potřeby loveckých hostů. Kaple byla postavena na počest výročí zlaté svatby Karla II. Schwarzenberga s kněžnou Vilemínou Oettingen Wallersteinovou.[9] Také tato kaple je chráněná jako kulturní památka.
- Rukávečská obora, zvaná též „Květovská obora“, v areálu obory je vymezena přírodní památka Rukávečská obora ev. č. 376, která se nachází v okrese Písek. Správa AOPK České Budějovice.
- Roku 1995 se Květov stal vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury. Jedná se o usedlost čp. 2. 3 a 4. Všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4. přestála požár bez úhony.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple v obci -
Svatý Jan, alej -
Svatý Jan, chaloupka -
Svatý Jan, socha -
Selské stavení -
Křížek -
Stavení čp. 2 -
Kostel svatého Jana Křtitele
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 66, 83.
- ↑ Toulavá kamera 1, s. 12, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ BÍLEK, Josef a KÁLAL, Jiří. Milevsko a okolí od A...Ž. V Milevsku: Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, 2000. 153 s. ISBN 80-239-4798-2.
- ↑ Klášter Milevsko – Květov – Farní zpravodaj
- ↑ Klášter Milevsko – Bohoslužby a kontakt Květov. kvetov.klastermilevsko.cz [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-28.
- ↑ a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 86.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Květov na Wikimedia Commons - Květov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
Cover photo is available under {{::mainImage.info.license.name || 'Unknown'}} license.
Cover photo is available under {{::mainImage.info.license.name || 'Unknown'}} license.
Credit:
(see original file).
