Kronika trojánská je středověký historický román, staročeský překlad latinského díla Historia Troiana, jež sepsal roku 1287 Guido de Columna. Kniha zpracovává starověký námět dobytí Tróje. Kniha byla vydána tiskem už v 15. století v Plzni, patří proto mezi nejstarších dochované tisky (tzv. inkunábule) v češtině a dříve byla (na základě uvedeného roku 1468) považována za nejstarší českou tištěnou knihu vůbec.

Tento prvotisk byl zhotoven ve druhé polovině 15. století v Plzni; tiskař je neznámý. Za datum vydání byl dlouho považován rok 1468, který je na konci knihy skutečně uveden. Později však Emma Urbánková z Národní knihovny v Praze objevila rukopis, který byl přesnou předlohou tištěného vydání a nese rovněž datum 1468. Protože datum 1468 je vzhledem k šíření knihtisku ve Střední Evropě až příliš rané a protože tiskař patrně neuměl česky, mohlo být i datum mechanicky převzato z tohoto rukopisu a tisk může být ve skutečnosti až o 10 let mladší. Nejstarší knihou, tištěnou v Čechách, tak mohou být i latinská Statuta Arnošta z Pardubic (Statuta provinicialia Arnesti) z roku 1476^[1]. Druhého vydání se Kronika trojánská dočkala roku 1488 kdy vyšla v Praze. Do dnešního dne se dochovaly 3 exempláře prvního českého vydání Kroniky trojánské.

Po stránce typologické prvotisk není jednotným dílem. Tiskař narážel na různé technologické nedostatky a překážky tiskárny. Je použito nejednotné gotické písmo, tzv. česká bastarda, které bylo ulito podle dobových rukopisných tvarů. Pro iniciálky byly použity dřevořezné vzory. V sazbě je použito celkem 99 malých a 32 velkých liter. Tehdejší způsob knihtisku, kdy pevnost sazby byla podporována provlékáním každé kuželky písma drátem nebo motouzem, měl nemalý vliv na špatné postavení písmen i na hojné ulamování akcentů, které při slepování vazby trpěly nejvíce. V kronice není užita délka hlásek ani česká interpunkce (jen tečky, dvojtečky a rozdělovací znaménka, dělení slov však nedodržuje pravidla). Není užita signatura. Dále jsou v kronice znaménka důležitá pro badatele v dějinách knihtisku, protože určují místa tisku. Stejný znak je použit i ve "Statutech Arnošta z Pardubic", vydaných v Plzni; podle toho lze usoudit, že Kronika vyšla též v Plzni. Obsahuje řadu tiskových chyb, které nasvědčují, že sazba neprošla korekturou a tiskař možná neuměl česky.

• Pravoslav Kneidl, Kronika Trojánská a nejstarší prvotisky vytištěné v Čechách. In: Strahovská knihovna 11, 1976, str. 160-188. (Hájí datování 1468)
• Emma Urbánková, Nejstarší prvotisky českého původu, In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (ed. František Šmahel). Academia, Praha 1970, s. 15-59. (Datuje 1476 nebo později)
• Petr Voit, Encyklopedie knihy. Praha 2006, s. 501-503;

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kronika trojánská na Wikimedia Commons
• Clavis monumentorum, kap. Prvotisky (česky)