Krkonošské hřbety
| Krkonošské hřbety | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1603 m n. m. (Sněžka) |
| Nadřazená jednotka | Krkonoše |
| Sousední jednotky | Janovické rudohoří, Jizerské hory, Krkonošské rozsochy |
| Podřazené jednotky | Český hřbet, Slezský hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Polsko |
| Povodí | Labe, Odra |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVA-7A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krkonošské hřbety jsou geomorfologický podcelek Krkonoš. Jedná se o nejvyšší část pohoří lemující česko - polskou státní hranici. Na území České republiky leží částečně území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1603 m), která je zároveň nejvyšším vrcholem celého pohoří.
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Krkonošské hřbety náleží do geomorfologického celku Krkonoš [1]. Severní svahy spadají do polského Janovického rudohoří, na západě je od Jizerských hor odděluje Novosvětský průsmyk. Skládá se z okrsků Slezský hřbet a Český hřbet, což je dvojice hlavních krkonošských rovnoběžně vedoucích hřbetů. Z jižního svahu Českého hřbetu a ve východní části i Slezského hřbetu vybíhají četné rozsochy, které společně tvoří přiléhající sousední podcelek Krkonošské rozsochy. Specifickým místem patřícím do Krkonošských hřbetů je Harrachovská kotlina, která je geomorfologickou částí v západním zakončení Slezského hřbetu.
| Geomorfologické členění Krkonoš | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
| Český hřbet | ||
| KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
| Vlčí hřbet | nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
| |
| Žalský hřbet | nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
| |
| Černohorská hornatina |
||
| Růžohorská hornatina |
||
| Rýchory | nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
| |
| VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet | nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
|
| Lánovská vrchovina | nečlení se (Sovinec, 765 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj].jpg)
V Krkonošských hřbetech se kromě Zadní Planiny vyskytují veškeré krkonošské vrcholy vyšší 1400 metrů. Drtivá většina vrcholů je soustředěna do os obou hřbetů, bočních vrcholů je minimum, některé již geomorfologicky patří do Krkonošských rozsoch. Slezský hřbet je vymezen na západě Mrtvým vrchem a na východě Čelem. Český hřbet je vymezen na západě Ptačincem a na východě Studniční horou.
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Slezský hřbet tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Severní svahy spadají do povodí Odry, jižní do povodí Labe. Do jeho povodí spadá kompletně i Český hřbet. V prostoru Krkonošských hřbetů pramení významnější toky Labe, Bílé Labe, Úpa, Malá Úpa a Mumlava.
Stavby
[editovat | editovat zdroj]Jediným významnějším sídlem, jehož souvislá zástavba z větší části leží v prostoru Krkonošských hřbetů, je Harrachov, významněji sem zasahuje ještě Špindlerův Mlýn. Jinak se zde vyskytují luční enklávy s roztroušenou zástavbou, ve vrcholových partiích pak izolované horské boudy. Kromě nich se lze na hřebenech potkat i s nedokončeným opevněním budovaným před druhou světovou válkou proti nacistickému Německu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
