Kostel Svaté Trojice (Rachowice)
| Kostel Svaté Trojice v Rachowicích | |
|---|---|
_ID_640083.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezsko |
| Gmina | Sośnicowice |
| Obec | Rachowice |
| Souřadnice | 50°17′38,76″ s. š., 18°29′40,2″ v. d. |
  Kostel Svaté Trojice Rachowice | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | gliwická |
| Děkanát | Pławniowice |
| Farnost | farnost svaté Trojice v Rachowicích |
| Status | farní kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1499 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | dřevo, cihla |
| Další informace | |
| Adresa | ulice Wiejska 10 44-156 Rachowice |
| Kód památky | A/357/60 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Svaté Trojice (polsky: Kościół św. Trójcy) je pozdně gotický katolický kostel ve vesnici Rachowice ve gmině Sośnicowice v okrese Gliwice, Slezské vojvodství a náleží do děkanátu Pławniowice diecéze gliwické, je farním kostelem farnosti Svaté Trojice.
Dřevěný kostel je v seznamu kulturních památek Polska pod číslem A/357/60 z 10. 3. 1960 [1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství v gliwickém okruhu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zmínka o vesnici Rachowice pochází z roku 1305. V písemných pramenech z roku 1447 je uváděna farnost v Rachowicích.[2] Zděné kněžiště pochází z přelomu 15. a 16. století. Současná dřevěná loď byla postavena v období 1667–1668 a bylo provedeno zaklenutí kněžiště. Loď měla malý sanktusník. V letech 1679–1678 byla k lodi ze západní strany přistavěna dřevěná věž (zvonice). V roce 1705 věž byla zničena požárem.[3] Nová věž byla postavena v letech 1780–1790. V roce 1885 byla k věži přistavěna otevřena předsíň.[4]
Kostel byl opravován v roce 1856 (boční oltáře), 1866 (výmalba kostela), běžné opravy a konzervátorské práce – 1902 (doplnění vybavení), 1938, 1945–1957 (válečná poškození) a 1998–2012 (renovace oltářů, oprava střechy).
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jednolodní orientovaná stavba. Loď je dřevěná roubené konstrukce na kamenné podezdívce obtočená otevřenými sobotami.[5] Gotické trojboké kněžiště s pětibokou sakristií na jižní straně je zděno z cihel, jsou omítnuté[4]. Kněžiště podepřeno opěráky. Střecha je sedlová krytá šindelem, věž má jehlanovou šindelovou střechu. Nad kněžištěm je osmiboký sanktusník, který je zakončený šindelovou kopulí. Na vnitřní stěně kněžiště se nachází litinová náhrobní deska Františka Imieli (desku odlila huť v Gliwicích). Dřevěná věž je štenýřové (sloupové) konstrukce, přimyká se k lodi ze západní strany. Podvěžím vede vchod do lodi. Na věži jsou tři zvony, které byly ulity po druhé světové válce ve zvonařské dílně Felczyńských v Přemyšli, náhradou za rekvírované.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Gotické kněžiště (15./16. století) je vyzděné z cihel, je užší a oddělené vítězným obloukem s půlkruhovým zakončením. V kněžišti a sakristii je valená klenba s lunetami, v lodi je strop plochý. Hudební kůr je podepřen dema dřevěnými sloupy.
Interiér je převážně barokní. Hlavní barokní oltář pochází z období před rokem 1679, s obrazem Svaté Trojice, pravděpodobně z 17. století. Za oltářem se nachází adnotace (poznámka) o požáru v roce 1705. Boční oltáře jsou pozdně barokní. Na evangelijní straně se nachází v bočním oltáři obraz Piety z 18. století. Na epištolní straně v bočním oltáři je svatý Antonín z Padovy. Řečniště kazatelny pochází z 17. století, noha a baldachýn je z 19. století. Nové varhany byly vyrobeny v letech 2008–2009, vzorem byly původní varhany z 19. století se zachováním původního prospektu ze 17. století. Projekt oprav varhan vypracoval profesor Julian Gembalski, výrobu varhan provedl varhanář Henryk Hober z Olesna.[3]
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Kostel se nachází na hřbitově. Z původního oplocení se zachovala branka se šindelovou stříškou. U branky se nachází památník padlých v obou světových válkách. V blízkosti sakristie se nacházejí Boží muka z roku 1830 a socha svatého Jana Křtitele.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hlavní oltář -
Kruchta -
Loď a kněžiště -
Boží muka -
Sv. Jan Křtitel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Trójcy w Rachowicach na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2017-08-30]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 59 (polsky)
- ↑ REJDUCH. SAMKOVA, Izabela. SAMEK Jan: Katalog zabytków sztuki w Polsce tom VI województwo katowickie zeszyt 10. Powiat głiwicki. Warszawa: Instytut Sztuki PAN, 1966, s. 67-69.
- ↑ a b PUDEŁKO, Jerzy. Uroczystość błogosławieństwa nowych organów w Rachowicach (broszura). Gliwice: 2009, s. 19.
- ↑ a b OLCZYK, Agniezska. Kościół par. pw. św. Trójcy, Rachowice - Zabytek.pl. zabytek.pl [online]. 2014-10-17 [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-16. (polsky)
- ↑ Drewniany kościół pw. św. Trójcy w Rachowicach. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Svaté Trojice na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
