Kopisty
Náměstí v Kopistech
Lokalita
Charakter	zaniklá obec
Obec	Most
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°32′36″ s. š., 13°37′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	0 (2021)[1]
Katastrální území	Kopisty (2,04[2] km²)
Kopisty
Další údaje
Kód k. ú.	669334
Zaniklé obce.cz	261
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopisty (německy Kopitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se zhruba tři kilometry severně od bývalého města Mostu podél Bílého potoka v nadmořské výšce 239 metrů. Její katastrální výměra byla 1156 ha. Ke Kopistům patřily osady Konobrže, Pařidla a Pláň. V letech 1911–1945 měly Kopisty status města. Obec byla zbořena v letech 1974–1979 z důvodu těžby hnědého uhlí.

Název Kopisty dodnes nese katastrální území, součást statutárního města Most. Leží zde sporadicky využívaná železniční zastávka Most-Kopisty na železniční trati Most – Moldava v Krušných horách.

Pravěké osídlení ve středním neolitu a starší době bronzové v katastrálním území Kopist dokládá nález sídlišť lidu kultury s vypíchanou keramikou a únětické kultury v místech s bývalým pomístním jménem Pod Pařidly.^[3]

První věrohodná písemná zpráva pochází z roku 1227, kdy člen hrabišického rodu Kojata ve své závěti odkázal ves zderazskému klášteru Křižovníků Božího hrobu. Tomuto klášteru později věnoval svůj díl Kopist i jeho bratr Všebor. V majetku kláštera zůstala ves po celé 13. století. Část vesnice pravděpodobně však i nadále patřila drobné šlechtě. V roce 1273 udělil Přemysl Otakar II. městu Mostu mílové právo, ze kterého vyčlenil Kopisty, kde mohla být svobodná šenkovna a kovárna.

V první polovině 14. století získal část vsi, dříve náležející klášteru, šlechtic Kerunk z Lomu. V roce 1344 svůj díl prodal benediktinskému klášteru v Saské Kamenici, který ji vlastnil do roku 1366. Zbývající část vesnice byla postupně v majetku několika drobných šlechticů. V roce 1405 je za Václava z Mrzlic prvně zmiňována zdejší tvrz.

V letech 1439–1510 vlastnili část Kopist Hochhauserové z Hochhauzu, od nich ji odkoupili Smolíkové ze Slavic, kteří ves prodali roku 1533 Sekerkům ze Sedčic. Od nich získalo díl Kopist s tvrzí a poplužním dvorem v roce 1543 město Most prostřednictvím špitálu sv. Ducha. Další část Kopist byla v roce 1507 v majetku pána na mosteckém hradu Jana z Veitmile. Také tuto část během 16. století získalo město Most. Město jakožto pozemkový feudál pak z Kopist vytvořilo centrum svého rozsáhlého městského panství, které si drželo až do roku 1848. Po roce 1850 se Kopisty staly samostatnou obcí s osadami Konobrže, Pařidla a Pláň.

V poslední třetině 19. století se tradičně zemědělská obec a její okolí začalo měnit v souvislosti se vznikem řady uhelných dolů: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). S rozvojem průmyslu se zvyšoval počet obyvatel a měnilo se jeho národnostní složení. Od konce 19. století zde početně narostla česká menšina, takže v roce 1902 byla v obci zřízena česká škola. V roce 1911 byly Kopisty povýšeny na město, po druhé světové válce tento status ztratily. V letech 1974–1979 byla obec likvidována z důvodu rozšíření těžby uhlí a její katastrální území bylo připojeno k Mostu.

Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 4 990 obyvatel (z toho 2 501 mužů), z nichž bylo 3 612 Čechoslováků, 1 346 Němců, čtyři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 26 cizinců. Převládali lidé bez vyznání (2 905 obyvatel). Většina ostatních (1 947) se hlásila k římskokatolické církvi, šedesát jich byla evangelíky, 69 členy církve československé, osm patřilo k církvi izraelské a jeden k jiným nezjišťovaným církvím.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 285 obyvatel: 4 024 Čechoslováků, 1 235 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 21 cizinců. Počet římských katolíků poklesl na 1 919, evangelíků bylo 140, židů sedm, členů církve československé 168 a osm lidí bylo příslušníky nezjišťovaných církví. Většina obyvatel (3 043) byla bez vyznání.^[5]

• Původně gotická tvrz na náměstí
• Původně gotický kostel Božího Těla, v 18. století barokně přestavěný a v 19. století nově upravený. Při historickém průzkumu kostela byly objeveny fresky, které byly sejmuty a jsou uloženy v Oblastním muzeu v Mostě.
• Socha svatého Floriána z roku 1739, která se nachází u kostela ve Vtelně.
• Areál bývalého dolu Julius III slouží jako Podkrušnohorské technické muzeum

• SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 42–43. 
• JANČÁREK, Petr. Kopisty. Kopisty: Místní národní výbor Kopisty, 1979. 
• DVOŘÁKOVÁ, Vlasta; KRAUS, Karel. Fresky z Kopist. Ústí nad Labem: Kraj. středisko st. památkové péče a ochrany přírody, 1982. 40 s. 
• KOLEKTIV AUTORŮ. Zničené kostely severních Čech 1945-1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945-1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Kopisty. (česky, německy) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopisty na Wikimedia Commons
• Kopisty na stránkách Zaniklé obce