Kontradikce (z lat. contra-dicere, protiřečit) znamená spor nebo protimluv.

V logice znamená dvojici takových výroků, že z pravdivosti jednoho plyne nepravdivost druhého a z nepravdivosti jednoho plyne pravdivost druhého. Kontradiktorní mohou být i dva atributy, pokud nemají žádný společný prvek a dohromady pokrývají všechny možné případy. Například výroky „A je bílé“ a „A není bílé“ jsou kontradiktorické, protože pokud platí jeden, nemůže platit druhý a naopak. Konjunkce takových výroků („A je bílé a není bílé“) je vždy nepravdivá, jejich disjunkce („A je bílé nebo není bílé“) je vždy pravdivá (tautologická).

Contradictio in adiecto (lat.) znamená protimluv či spor ve spojení podstatného a přídavného jména, například spojení „kulatý čtverec“.

Výroky „A je bílé“ a „A je černé“ se sice vylučují, ale z toho, že A není bílé neplyne ještě, že by muselo být černé. Takové výroky nejsou kontradiktorické, nýbrž kontrární (opačné, protivy): nemohou být současně pravdivé, ale mohou být současně nepravdivé. Platí pro ně, že jejich konjunkce je vždy nepravdivá, jejich disjunkce pak může, ale nemusí být pravdivá.

Pokud si jednotlivé části textu navzájem protiřečí, označuje se takový text za nekoherentní. V běžné mluvě někdy mohou mít kontradikce významovou platnost, která vyplývá ze širšího kontextu: Ten muž není muž. Co je naše je i vaše.^[1]

• V programovacích jazycích (v závislosti na jejich syntaxi) lze zapsat kód A = A + 1. Rovnítko může být term pro přiřazení (např. C/C++), rovnost (např. Pascal) nebo obojí (např. BASIC).
• V angličtině existuje fráze „You can't eat your cake and have it too.“ (Nemůžeš sníst svůj dort a zároveň ho mít.), která se používá, když si někdo protiřečí, jež je příkladem kontradikce.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kontradiktion na německé Wikipedii.

• Contradictio in adjecto
• Tautologie
• Výroková logika

• Slovníkové heslo kontradikce ve Wikislovníku
• (anglicky) Contradiction Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Contradiction

• Ottův slovník naučný, heslo Contradictio (Sv. 5, str. 604) a Kontrární (Sv. 14, str. 764)