Kontinuita (z lat. continuus, souvislý, spojitý) je nepřerušená souvislost, plynulost navázání na předchozí vývoj, nepřetržité navazování a spojité pokračování, může též označovat:

• kontinuita (fyzika) – v matematice a fyzice plynulost, spojitost
  • Zákon kontinuity – heuristický princip zavedený Gottfriedem Leibnizem
• právní kontinuita – návaznost právního řádu, viz recepce (právo)
• kontinuální výroba
• in continuo – v paleografii text bez mezer mezi slovy
• Basso continuo – v barokní a předklasické hudbě zjednodušený notový záznam nepřetržitého basového doprovodu, na který jednotliví hráči částečně improvizují
• Kontinuita (socha) – měděná plastika, Havířov, okres Karviná

filosofie

• Kontinuita (filosofie) – na problém kontinuity a diskontinuity jako dvou protikladných principů narazili už řečtí filosofové a Parmenidés, Zénón z Eleje i Aristotelés zastávali princip kontinuity a stálosti celého světového dějství. Starý princip natura non fecit saltus, „příroda nedělá skoky“ formuloval Gottfried Wilhelm Leibniz jako zákon kontinuity. Protiklad kontinuity a diskontinuity tvoří u Immanela Kanta druhou aporii čistého rozumu, neboť pro obojí jsou dobré důkazy. Prostor i čas jsou ovšem podle něho kontinua. Hegel odmítá postavení kontinuity a diskontinuity proti sobě, protože podle něho mají smysl jen pohromadě. Tak je voda na úrovni běžné zkušenosti nepochybně kontinuální, na úrovní molekul a atomů diskontinuální.

• Kontinuum
• Diskontinuita

• (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Continuity
• (anglicky) Pieter Sjoerd Hasper: The metaphysics of continuity: Zeno, Democritus and Aristotle, Diss., Groningen 2003

Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo na odpovídající článek.

---