Kolaborace je spolupráce s vojenským nepřítelem, okupační mocí, případně s politickým nepřítelem proti zájmům vlastní země. Člověk je kolaborant, přičemž označení má negativní konotaci.^[1] Nemusí jít vždy jen o spolupráci osob, může jít i o kolaboraci části politické elity, takovým příkladem je Vichistická Francie (státní kolaborace),^[2] kolaboraci politickou (například s fašismem souhlasící či jemu blízké strany či organizace jako byly Parti populaire français nebo pravicová strana Rassemblement national populaire) nebo vojenskou – Légion des volontaires français contre le bolchévisme.^[3]

Termín kolaborant pochází z francouzského collaborateur (spolupracovník), samotný francouzský výraz je odvozen z latinského collaboratus.

Příkladem může být Francie okupovaná Německem. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly francouzskými partyzány – maquisty – stříleny.

Obdobná situace byla i v Československu v době nacistické okupace, kde byl za nejpřednějšího českého kolaboranta považován protektorátní ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec.

Synonymem pro kolaboraci se též stalo slovo „quisling“, příjmení norského předsedy kolaborantské vlády Vidkuna Quislinga.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kolaborace na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kolaborace ve Wikislovníku
• Hlas zrady. Stopy Emanuela Moravce v rozhlasovém archivu (rozhlasové projevy Emanuela Moravce z let 1939–1945)