Kirkia
 Kirkia | |
|---|---|
 Kirkia acuminata | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | Kirkiaceae |
| Rod | Kirkia Oliv., 1868 |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kirkia je strom nebo keř, je jediným rodem čeledě Kirkiaceae z řádu mýdelníkotvarých.
Nové zařazení
[editovat | editovat zdroj]Rod Kirkia byl dříve umístěn v čeledi simarubovitých v podčeledi Kirkioideae. S novým fylogenetickým taxonomickým systémem APG III byl rod Kirkia z této čeledi vyjmut a byla pro něj vytvořena nová čeleď Kirkiaceae. Zkoumáním vzájemných vztahů bylo zjištěno, že Kirkia má mnohem blíže k čeledím ledviníkovitých a Burseraceae než k čeledi simarubovitých. Současně byl s rodem Kirkia sloučen i bývalý, velice blízký rod Pleiokirkia, vyskytující se endemicky na Madagaskaru.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod Kirkia je rozšířen na dobře odvodněných půdách ve východní subtropické a tropické Africe v nadmořských výškách do 1200 m ve formě stromu, výše jako keře. Roste nad rovníkem od Etiopie a Somálska přes Keňu, Ugandu a Tanzanii do Zambie, Zimbabwe, Mosambiku a Jihoafrické republiky. Roste také na ostrově Madagaskar.[1][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci rodu Kirkia jsou opadavé stromy, dorůstající výšky až 16 metrů, nebo keře. V mládí je kůra hladká, později má jasné stopy po zaschlých větvičkách nebo listech. Rostliny jsou jednodomé nebo mnohomanželné. Dřevo nemá vnitřní floém, nejsou v něm žádné sekreční dutiny. Lichozpeřené listy, dlouhé 10 až 45 cm, má úzce vejčité až kopinaté, střídavé, uspořádané do spirály a jsou nahloučené na konci větviček.
Malé (menší než 1 cm) čtyřčetné květy v úžlabních květenstvích jsou krémově zeleně zbarvené. Jsou morfologicky oboupohlavné, ale funkčně jednopohlavné, hmyzosnubné. Krátké kališní lístky má až skoro k bázi laločné a mnohem větší korunní lístky jsou úzké a volné. Má 4 tyčinky, v samičích květech jsou sterilní. Synkarpní gyneceum je tvořeno 4 srostlými plodolisty, semeníky jsou čtyřdílné. Plody jsou hranaté, dřevnatějící tobolky. Suchá semena jsou štíhlá, na jednom konci zaoblená a na druhé straně ostrá, trojúhelníkového průřezu, obsahují minimum endospermu.[1][4][5]
Druhy
[editovat | editovat zdroj]Jak se vyvíjí zařazení rodu Kirkia, tak se postupně mění i počet jeho druhů, lze nalézt čtyři až osm. V poslední době je nejvíce prosazováno toto rozdělení:
- Kirkia acuminata Oliv., 1868
- Kirkia burgeri B.Stannard, 1981
- Kirkia dewinteri Merxm. & Heine, 1960
- Kirkia glauca Engl. et Gilg, 1903
- Kirkia lentiscoides Engl., 1902
- Kirkia pubescens Burtt Davy, 1926
- Kirkia tenuifolia Engl., 1902
- Kirkia wilmsii Engl., 1897[6][2][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c www.ncbi.nlm.nih.gov
- ↑ a b www.mobot.org
- ↑ plants.jstor.org
- ↑ a b delta-intkey.com. delta-intkey.com [online]. [cit. 2010-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-01.
- ↑ development.dendrologie.cz. development.dendrologie.cz [online]. [cit. 2010-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23.
- ↑ www.ipni.org
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kirkia na Wikimedia Commons - Fotografie Kirkia
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
