Kámasútra (v sanskrtu कामसूत्र, Sútry o lásce) je starověký indický text pojednávající o lidské sexualitě. Jeho název se dá přeložit jako Poučení o rozkoši nebo jako Učebnice lásky (Káma je jméno indického boha milostné touhy a sútra je poučení nebo učebnice). Podle tradice je autorem díla mnich a filosof Vátsjájana, který žil v období Guptovské říše (4.–6. století n. l.)^[1]

Vátsjájana své dílo, určené pro dvořany a bohaté měšťany, vytvořil na základě starších, dnes již nedochovaných erotických příruček tzv. kámašáster (všechny purušárthy (dharma, artha, káma, mókša) mají své šástry), které v díle také cituje (v Indii je erotika považována za jednu z uznávaných vědních disciplín).^[2] Mělo sloužit jako vážné uvedení do milostného života, čemuž odpovídá jeho suchý až pedantský styl. Pojetí životních cílů v díle má pak mnoho společného s Arthašástrou. Staví na rozdílu mezi láskou a manželstvím. Účelem manželství je především zplození potomků, zatímco účelem lásky je dosažení plného psychického a fyzického uspokojení, což je jedna ze základních potřeb člověka.^[1]

Dílo se stalo základním pilířem erotické literatury a je dodnes považováno za důležité pro opravdové poznání sexuálního potěšení.^[1] Bylo hojně komentováno, a protože se dochovalo v dosti pokažených rukopisech, opírají se moderní překlady často o tyto komentáře.^[1] Také bylo často napodobováno, takže všechny pozdější kámašástry jsou pouze napodobeninami Kámasútry.^[1] Patří mezi ně zejména Ratirahasja (Tajemství rozkoše) od Kukkóky (asi 13. století) a především Anangaranga (Herna boha lásky), jejímž autorem je Kaljánamalla (16. století).

Text díla je rozdělen do sedmi velkých kapitol, přičemž každá z nich se týká jiného tématu. V celku pak poskytují čtenáři rady týkající se nejen lidského sexuálního chování, ale společenského života a řízení domácnosti. Jde o tyto části:

• Úvod, který se zabývá smyslem života, správným zařízením domu, společenským chováním, péčí o tělesnou čistotu a také tím, které ženy jsou vhodné a nevhodné pro určité muže.
• Milování, kde jsou zde popsány typy mužů a žen podle velikosti pohlaví a dále milostná předehra, objetí, polibky, vzdechy a přes osmdesát dva poloh a způsobů používaných při pohlavním styku, neboť podle knihy je tajemstvím kvalitního sexu co nejčastější střídání poloh.
• Panny (námluvy, dvoření a projevy citů, návod, jak si muž má získat pannu a jak si má panna získat muže, zásnuby a sňatky),
• Manželky (o správném chování manželek a spolumanželek a o mnohoženství),
• Paní (návody jak svést ženu a jak si uhájit vlastní manželku),
• Kuběny (tato část díla pojednává o prostitutkách).
• Rady (recepty na nápoje lásky, na prostředky pro zvětšení pyje atp.)

• Kámasútra, aneb Poučení o rozkoši, Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1969, vybral a přeložil Vladimír Miltner,
• Kámasútra, aneb Poučení o rozkoši, Hanácké nakladatelství, Vyškov 1990,
• Kámasútra, aneb Poučení o rozkoši, Avicenum, Praha 1991, přeložil Vladimír Miltner, znovu Cosmopolitan, Praha 1997 a Kanzelsberger, Praha 1999
• Kámasútra: o ženské rozkoši, Rebo, Čestlice 2006, z anglického překladu přeložil Ladislav Ptáček.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kámasútra na Wikimedia Commons
• Dílo Kámasútra ve Wikicitátech
• Původní text Kámasútry v sanskrtu
• The Kama Sutra Of Vatsayana (anglicky)
• Český překlad Kámasútry na serveru palmknihy.cz