Julius Firt
| Julius Firt | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSNS |
| Narození | 17. listopadu 1897 Sestrouň u Sedlčan  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. května 1979 (ve věku 81 let) Mnichov  Západní Německo |
| Národnost | Češi |
| Příbuzní | Leopold Firt (sourozenec) Pavel Firt |
| Profese | spisovatel, novinář, politik, publicista, redaktor a vydavatel |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka _BAR.svg){kind=small} III. stupně, in memoriam (1992) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Julius Firt, původně Julius Fürth (17. listopadu 1897 Sestrouň u Sedlčan – 27. května 1979 Mnichov[1]), byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik a kulturní pracovník.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval na plzeňském gymnáziu, absolvoval jednoroční obchodní školu v Praze. Pracoval nejprve v bance, později jako úředník lihovaru v Plzni. Po roce 1929 spoluřídil nakladatelství Borový.[1]
Roku 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidové noviny Jaroslava Stránského, roku 1939 emigroval přes Polsko do Anglie, během emigrace byl přednostou informační správy Československého národního výboru v Paříži, poté i členem Státní rady Československé. Po válce byl od roku 1945 do roku 1948 ředitelem nakladatelství Melantrich.[1]
Po osvobození se vrátil do ČSR a byl významným politikem národně socialistické strany. Působil jako jednatel jejího předsednictva. V roce 1946 se podílel na prosazení Vladimíra Krajiny na post generálního tajemníka strany.[2]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. V lednu 1946 mu úředně byla povolena změna příjmení z Fürth na Firt. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948.[3][4]
Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do Francie, Anglie a USA, později se stal zástupcem šéfredaktora v redakci rádia Svobodná Evropa v New Yorku. Podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. Byl členem Rady svobodného Československa, v níž byl členem jejího výboru. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně.[5][1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Politická historie lihu; 1932, nakladatelství Františka Borového
- Záznamy ze starých deníků; 1985, nakladatelství Index
- Knihy a osudy; 1991, nakladatelství Atlantis. 1991. ISBN 80-7108-015-2
V Památníku národního písemnictví se nachází jeho pozůstalost, jež obsahuje i nepublikované vzpomínky na léta 1938–1945.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Firt, Julius, 1897-1979 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2015-02-08]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1145, 1152.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1335.
- ↑ ČSDS | Cenná pozůstalost Julia Firta konečně v Praze. csds.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Julius Firt
- 1955 – Julius Firt ředitelem československého vysílání RFE
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
