Josef Rybička (rytec)
| Josef Rybička | |
|---|---|
| Narození | 9. února 1817 Praha, Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. října 1872 (ve věku 55 let) Praha, Rakousko-Uhersko |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Akademie |
| Povolání | rytec |
| Rodiče | Karel Rybička |
| Děti | Václav Rybička |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Rybička, někdy uváděn také Joseph Rybiczka (9. února 1817, Praha - 25. října 1872, Praha[1]) byl český rytec krajin, architektury a žánrů v Praze.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze v rodině mědirytce a ocelorytce Karla Rybičky (1783–1853),[2] který byl zaměstnán v rodinné oficíně Balzerů a v roce 1812 se oženil s Terezií, dcerou Jana Jiřího Balzera a jeho manželky Kateřiny. Byl tedy Balzerovým vnukem.[3] V letech 1829–1833 vystudoval malbu a kresbu na pražské Akademii u Antonína Mánesa.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Byl dvakrát ženat. Dne 12. července 1847 s manželkou Vilemínou (Wilhelminou), rozenou Utšikovou (1827–1865) měl syna Václava (1852–1896)[4] a dceru Wilhelminu (* 1854).[5] Syn se se vyučil litografem, pracoval také jako rytec a nějaký čas pobýval v klášteře benediktinů v Emauzích.[6]
Druhá manželka se jmenovala Anna (1820–1889), rozená Piepenhagenová (dcera malíře Augusta Piepenhagena).[7]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Zaměřil se na mědirytinu a ocelorytinu, ve kterých se dále zdokonalil studiem ve Vídni. Věnoval se po celou profesní kariéru především ocelorytině, která díky tvrdosti oceli umožňovala daleko větší počet tisků z jedné desky než mědirytina. V rodinné grafické dílně otce a syna Rybičků bylo evidováno 66 ilustrací knih nebo časopiseckých statí, celkem přes 250 tisků. Zatímco otec tiskl jen pro Prahu, syn vydával tisky také v 11 dalších městech, z nich 6 bylo v zahraničí: v Krakově (jeden portrét, evidovaný J. Kollárem), v Drážďanech, Bochni, Lipsku, Paříži a v Pešti, kde vytvořil frontispis pro české vydání knihy Jana Amose Komenského Přemyšlování o dokonalosti křesťanské z roku 1836.[8]
Ryl většinou malé formáty, výjevy z Prahy a jejího okolí, české krajiny, z architektury především hrady, kostely, kláštery a veduty lázeňských měst, často s drobnou figurální stafáží v popředí. Některé se dostaly jako ilustrace do časopisů (například pro almanach Wesna z let 1837–1838 a pro časopis Světozor) nebo do knih. Podle Jána Kollára dělal také portrétní rytiny. Dále prováděl v rytinách kresby a obrazy svých vrstevníků, například Vincence Morstadta. Při tvorbě obrazových alb spolupracoval mj. s Karlem Würbsem.
Výběr rytin
[editovat | editovat zdroj]- Hrady Okoř, Točník (1838), Žebrák (1838)
- Český kníže Svatopluk I., frontispic almanachu Vesna (1838)[9]
- Hrad Sloup v Čechách[10]
- Kostel sv. Markéty v Břevnově od jihu
- Janské Lázně
- Průvodce Mariánské Lázně, Kynžvart a Teplá (vydán v Paříži)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Úmrtí. S. 2. Národní listy [online]. 1872-10-27 [cit. 2021-02-21]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Ján Kollár, Cestopis obsahující cestu do Horní Italie a odtud přes Tyrolsko a Baworsko, se zwláštním ohledem na slawjanské žiwly roku 1841 konanau a sepsanau od Jana Kollára, s. 339
- ↑ ŠTEFAN, Jan T. Ilustrace Balzerů a Rybičků v mimopražských tiscích, s. 93 [online]. Národní muzeum, 2018 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, sv. Štěpán, snímek 117 (syn Václav) [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, sv. Štěpán 1853-1857, snímek 153 (dcera Wilhelmina) [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Rybička Josef [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Vydal Károly Trattner 1836. Viz Štefan 2018, s. 93, pozn. 55
- ↑ Wesna, 1838. č.1. s.1[nedostupný zdroj]
- ↑ /Czechantik repro. www.czechantik.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-07.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRYCH, Vladimír: Hrady a zámky Libereckého kraje. Praha 2012
- KOTALÍK, Jiří: Almanach Akademie výtvarných umění v Praze (1799–1979) ke 180. výročí založení, uspořádal Jiří Kotalík. Praha 1979.
- ŠTEFAN Jan T.: Knižní ilustrace rytců Karla a Josefa Rybičků. Studie a soupis. Vydal Jan T. Štefan 2016, ISBN 978-80-86840-59-8
- ŠTEFAN Jan T.: Ilustrace Balzerů a Rybičků v mimopražských tiscích, in: Acta Musei Nationalis Pragae, Historia litterarum, roč. 63, 2018, čís. 3–4, s. 90–95, dostupné online [1]
- TOMAN, Prokop:Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl: L-Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Rybička na Wikimedia Commons - https://www.artplus.cz/cs/autor/4166-rybicka-josef
- Josef Rybička v informačním systému abART
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
