Josef Paldus
Narození	22. března 1863 Jablonec nad Nisou Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	10. října 1937 (ve věku 74 let) Jablonec nad Nisou Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov[1]
Povolání	kartograf
Ocenění	Řád Františka Josefa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Paldus, (22. března 1863, Jablonec nad Nisou^[2] – 10. října 1937 tamtéž) byl český Němec, vojenský archivář a historický geograf.

Josef Paldus se narodil v Jablonci nad Nisou, jeho rodiči byli brusič skla Ignaz Paldus a matka Anna, rozená Lindnerová.^[2] Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Jablonci. Byl český Němec a jeho znalost češtiny, jak vyplývá z jeho písemné pozůstalosti, byla dokonalá.^{[p 1]} Dále ovládal španělštinu, angličtinu a francouzštinu, vykazoval jisté znalosti turečtiny a arabštiny, pasivně ruštiny.

Podle kvalifikačního listu byl "zdatný muž střední postavy, pevného charakteru, dobromyslný a přátelský", ovládal stenografii. 31. října 1905 se oženil s Františkou rozenou Pavlíkovou,^[3] nar. 1868 v Česticích u Strakonic.^[4] O dětech manželů Paldusových se zdroje nezmiňují.^[5]

Většinu profesního života strávil nejprve u vojenských útvarů (1880-1895) a pak ve Vídni, kde pracoval ve Vojenském archivu (1895-1919). V roce 1927 se odstěhoval z Vídně do Jablonce nad Nisou (nadále Vídeň navštěvoval, aby ukončil práce, kterými byl pověřen). I když většinu života prožil mimo své rodiště, zachoval si k Jablonci a místním osobnostem blízký vztah a udržoval s nimi styk. Svůj životopis např. věnoval svému příteli, starostovi Jablonce Karlu R. Fischerovi. Po dohodě s ním zabezpečil ve Vídni reprodukce map a plánů města Jablonec n. N. a okolí. Po návratu do Čech spolupracoval též s historikem Zdeňkem Wirthem.^[5]

10. října 1937 zemřel v Jablonci nad Nisou na mozkovou mrtvici.^{[6] [p 2]} Pohřben byl na pražském Vyšehradském hřbitově^[1].

• 1877 - Vstoupil na pražskou pěchotní kadetní školu.^{[p 3]}
• 1880 vstoupil do armády a byl jako kadet zařazen v různých plucích.^[7]
• 1895 byl zaměstnán ve vojenském válečném archivu ve Vídni. Mapové oddělení tohoto archivu, kde byl Josef Paulus zaměstnán, zahrnovalo nejen historické mapy, ale i sbírku portrétů a vyobrazení bitev a měst.^[8]
• 1897 odjel do španělského Simancas, kam byl odeslán k prozkoumání místního archivu
• 1899 byl povýšen na setníka první třídy.^[9]
• 1913 (červenec), již v hodnosti majora, ustanoven vedoucím mapového oddělení válečného archivu ve Vídni.^[10]
• 1916 byl vyznamenán pásem za válečné zásluhy k rytířskému kříži řádu Františka Josefa.^[11]
• 1917 (červenec) byl Josef Paldus odeslán z válečného archivu do výslužby.^[12]

• 1919 - od 1. ledna odešel do důchodu, ale v témže roce byl zaměstnán Ministerstvem školství a národní osvěty
• 1920 (prosinec) - přidělen československému velvyslanectví ve Vídni
• 1923-1934 prováděl soupis kartografických a ikonografických bohemik ve Vídni

• 1914 - Die Kartenabteilung des k. u. k. Kriegsarchiv (Wien: Lechner)
• 1907 - Johann Christoph Müller : ein Beitrag zur Geschichte vaterländischer Kartographie (Wien: Seidel)
• 1919 - Die militärischen Aufnahmen im Bereiche der Habsburgischen Länder aus der Zeit Kaiser Josephs II. : ausgeführt durch den K.K. Generalquartiermeisterstab in den Jahren 1763 - 1785 ; ein Beitrag zur historischen Landeskunde (Wien: Hölder)

Zdroj: Katalog University Heidelberg^[13]

• 1923 - Kartografie za dob napolenských (na pokračování), Vojenské rozhledy 1923^[14]
• 1927-1934 - Soupis archiválií ve vídeňských archivech, týkajících se Československa, rozdělený na tři části:
  • Moderní - aktuální mapy předané Československu v rámci spisové rozluky (katastrální mapy, III. vojenské mapování apod.)
  • Materiál vzniklý do roku 1749, který měl zůstat ve Vídni
  • Materiál z období 1749-1888 (I. a II. mapování, listiny, veduty)^{[5] [p 4]}
• 1927 - Mein Lebenslauf (vlastní životopis, uložen v SOkA Jablonec n. N.)

Při Dni evropského dědictví v Jablonci nad Nisou 21. 9. 2013 byl Josef Paldus jmenován Osobností roku.^[15]

Podle vlastního životopisu se osmadvacetiletý rakousko-uherský důstojník Josef Paldus seznámil se svou budoucí manželkou, třiadvacetiletou Františkou Pavlíkovu, na Všeobecné zemské výstavě v Praze roku 1891. Ke svatbě však došlo až o 14 let později, roku 1905.^[5] Důvodem nejspíš byly byrokratické překážky, které tehdejší řád kladl ženitbychtivým důstojníkům. Podle poznámky v matrice oddaných musel Josef Paldus složit 2 000 korun záruky (Sicherstellung), odpovídajících jeho ročnímu platu; až poté mu byla svatba Ministerstvem války povolena.^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Paldus na Wikimedia Commons
• CHODĚJOVSKÁ, Eva. "Všestranně použitelný, výjimečně svědomitý,přesný a spolehlivý důstojník". Z Českého ráje a Podkrkonoší. Supplementum 16 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• CHODĚJOVSKÁ, Eva. Obraz Prahy v raném novověku, Ikonografie jednoho evropského města. Pardubice, 2013. Disertační práce. Universita Pardubice, Fakulta filozofická. . Dostupné online.
• NOVOTNÁ, Eva. Volně dostupná díla českých kartografů (1933-1943). Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1805-7446.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.