Josef Fuchs
| Josef Fuchs | |
|---|---|
.jpg) Josef Fuchs | |
| Narození | 13. ledna 1894 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. února 1979 (ve věku 85 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | architekt a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Fuchs (13. ledna 1894 Praha[1] – 5. února 1979 Praha) byl český architekt a stavitel.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]V letech 1916 až 1920 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde ho vedl Jože Plečnik,[2] který své studenty vedl k tvorbě v duchu tradicionalismu, jenž sám preferoval. Fuchs ovšem tento styl brzy opustil a věnoval se moderně.[3]
Počátkem dvacátých let 20. století, roku 1921,[2] se na dva roky stal pracovníkem Pražského vzorkového veletrhu, který byl o rok dříve založen. Po odchodu z této společnosti se osamostatnil. Roku 1924 dostal nabídku, aby se zúčastnil architektonické soutěže na výstavbu areálu veletržních paláců. Výzvu přijal a navrhl objekt se dvěma vnitřními dvoranami, kterému hodnotící komise udělila třetí místo. Pro druhé kolo soutěže ale komise Fuchsovi doporučila, aby se spojil s architektem Oldřichem Tylem a podali společný návrh. Fuchs tak učinil a společný návrh Fuchse s Tylem nakonec komise vybrala k realizaci.[3]
Zemřel roku 1979 v Praze. Pohřben byl na Břevnovském hřbitově.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Vedle Veletržního paláce navrhl Fuchs ještě například zimní stadion Štvanice, ozdravovnu a vily či rodinné domy.[2]
- 1924–1928 – Palác Pražských vzorkových veletrhů (spolupráce Oldřich Tyl) – Dukelských hrdinů 530, Praha 7 – Holešovice
- 1928–1929 – vlastní vila – Na Úbočí 1395/7, Praha 8 – Libeň
- 1930–1932 – zimní stadión Štvanice a kavárna[4] – Praha 7 – Holešovice
- 1930 – vila prof. Josefa Solara – Na Pahoubce 1509/10, Praha 6 – Dejvice
- 1932 – vila Františka Munka (spolupráce Otakar Fischel) – Průhledová 1705/10, kolonie Na Babě, Praha 6 – Dejvice
- 1934–1935 – vila Karla Přerovského – Valčíkova 1453/1, Praha 8 – Libeň
- 1938 – rodinný dům – Neherovská 1921/22, kolonie Na Babě, Praha 6 – Dejvice
- 1938–1939 – rodinný dům – Nad Rokoskou 1900/6, Praha 8 – Libeň
- 1940 – ozdravovna pro zaměstnance firmy Kaliba, Praha 4 – Písnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ a b c d Fuchs Josef [online]. Patrik Líbal [cit. 2018-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-28.
- ↑ a b SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Vila Josefa Fuchse je nenápadným, ale hodně prostorným domem. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-12-03 [cit. 2018-03-03]. Dostupné online.
- ↑ [1]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PLEČNIK, Josip; BĚHALOVÁ, Věra, a kol. Josip Plečnik – architekt Pražského hradu. 1. vyd. Praha: Správa Pražského hradu, 1997. 663 s. ISBN 80-902051-3-5. S. 524–525.
- VLČEK, Pavel, a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 189–190.
- Dita Dvořáková, Petr Krajči, Zdeněk Lukeš, Radomíra Sedláková, Přemysl Veverka, Pavel Vlček: Slavné pražské vily, Praha 2008
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Fuchs na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
