Jiří Suchý – Písničky je třetí album s autorskou prací skladatele, zpěváka, herce a zakladatele divadla Semafor Jiřího Suchého a jeho první profilové (sólové) LP. Nahrané bylo převážně v roce 1964 ve Studiu Strahov a vyšlo k pátému výročí založení Semaforu, autorem poloviny melodií je Jiří Šlitr. Album vyrobilo vydavatelství Supraphon pod katalogovým číslem SP 20098. Souběžně s deskou vyšla také první kniha Suchého písňových textů nazvaná Klokočí.^[1]

První strana alba je koncipovaná jako rozhlasový pořad, v němž Jiří Suchý uvádí jednotlivé písně a přibližuje okolnosti vzniku jejich nahrávek. Nabízí zde své nejstarší dochované skladby, které nazpíval pro Československý rozhlas či s nimi vystupoval v klubu Reduta s kapelou Akord club. Druhou stranu desky tvoří nové písně natočené v lednu 1964 ve studiu Strahov a z větší části pocházejí z autorské dílny Jiří Suchý – Jiří Šlitr. Hudebníci na nich pracovali v počátku filmování muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Vedle autora na desce zpívají také Jiří Šlitr, Eva Pilarová, Pavlína Filipovská, harmonikář Vilém Rogl, grafik a hudebník František Viktor Sodoma a jeho žena Vlasta Sodomová (rodiče zpěváka Viktora Sodomy ml.).

Kolekce obsahuje několik známých hitů, předně Suchého skladbu "Blues pro tebe" (zde prvně vydanou v autorově podání, původně ji na desku nazpíval Josef Zíma), divadelní hit "Malé kotě", tehdy známý z televizních obrazovek, či reklamní píseň pro národní podnik "Barvy – Laky". Skladba "Zlá neděle" vyšla dříve též v podání zpěvačky Hany Hegerové, která s ní v červenci 1962 získala cenu na jazzovém festivalu v polských Sopotech.^[2]

Vydavatelství Supraphon nedistribuovalo album do obchodů, ale pouze jako prémii na objednání pro členy Klubu přátel poezie při nakladatelství Československý spisovatel.^[3] LP deska proto byla již po svém vydání (v květnu 1964) sběratelskou zajímavostí. Umělecky řešený obal vytvořil známý výtvarník Zdenek Seydl. Kritik Milan Blahynka v dobové recenzi napsal: "Deska ukazuje Suchého a Šlitra nejen na špičce naší písňové produkce, ale i jejich místo v kontextu současné poezie: tvoří zároveň protiváhu i doplněk produkce básníků polemické generace šotolovské. Má-li poetismus, v dnešní poezii vůbec nějakého pokračovatele, je jím právě Jiří Suchý. Že tvoří poezii jiného skladebného typu, že nepíše básně, ale skládá se Šlitrem písně? To je myslím právě jedna z proměn Podivuhodného kouzelníka. V Suchém trvá a rozvíjí se fantazie, dobrá životní míra, akrobatická suverenita a lehkost, esprit, dětský svět, umění vidět a zpívat svět ve všech barvách a tempech."^[4]

V roce 1974 Supraphon album vydal v reedici na LP, roku 1996 nabídlo hudební nakladatelství Bonton rozšířenou CD variantu alba pod upraveným titulem "Jiří Suchý – Písničky (1956-1964)". To obsahovalo třináct bonusových písní z koncertu Akord clubu v Redutě (1957), vzpomínky Jiřího Suchého a poznámky editora Karla Knechtla. Druhá reedice vyšla v rámci supraphonského CD boxu "Semafor - léta šedesátá" v roce 2011.

V červenci 1964 vyšel z alba singl s vybranou písní "Malý blbý psíček". Skladba pocházela z období Suchého vystupování se skupinou Akord club a Supraphon již tehdy uvažoval o jejím vydání, nicméně pod vlivem dobových konvencí požadoval změnu názvu (a textu) na "Malý bílý psíček", což Jiří Suchý odmítl.^[5] Pavel Grym v Divadelních novinách označil píseň za jednu z nejslabších z dílny S+Š.^[6] Druhou stranu singlu tvořila nová píseň Suchého a Šlitra "Bolí mě hlava" z pásma "Šest žen". Nazpíval ji trumpetista a tehdejší člen divadla Semafor Jiří Jelínek.

• Akord club (1, 3)
• Trio Jiří Bažant - klavír, Luděk Hulan - kontrabas, Vladimír Tomek - kytara (2, 4-6)
• Trio Milana Dvořáka (7)
• Skupina Ferdinanda Havlíka (8-16)

• (česky) Jiří Suchý – Písničky na Supraphonline
• (anglicky) Jiří Suchý – Písničky na Discogs