Jiří Beneš (novinář)
| Jiří Beneš | |
|---|---|
| Narození | 16. dubna 1898 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. června 1966 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Povolání | novinář, spisovatel a redaktor |
| Alma mater | Univerzita Karlova Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Politická příslušnost | Česká strana národně sociální (od 1929) |
| Rodiče | Václav Beneš otec |
| Příbuzní |
|
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Beneš (16. dubna 1898 Praha – 22. června 1966 Praha) byl novinář, politický činitel a autor vzpomínek na koncentrační tábor Mittelbau-Dora, kterým prošel za druhé světové války. Byl synem Václava Beneše, synovcem prezidenta Edvarda Beneše a bratrem Bohuše Beneše.
Studium a zaměstnání
[editovat | editovat zdroj]Maturitní zkoušky složil v roce 1918 na gymnáziu na pražských Královských Vinohradech a poté vystudoval práva na Univerzitě Karlove v Praze. V letech 1921–25 pracoval na pražském magistrátu a jiných úřadech. Následně se stal generálním tajemníkem Národní strany práce a současně redaktorem Lidových novin. Od roku 1929 byl členem národně socialistické strany a redaktorem listů Melantricha (Českého slova, Telegrafu a později i A - Zetu) a v letech 1934–36 jejich zpravodajem v Moskvě. V Moskvě zároveň zajišťoval nezávislé hospodářské a politické informace pro svého strýce Edvarda Beneše. Napsal reportáže ze Sovětského svazu (kniha Svaz sovětských socialistických republik, 1937) i z nacistického Německa. Mezi lety 1939–43 pracoval jako úředník Lidové pojišťovny.[1]
Válečné a poválečné období
[editovat | editovat zdroj]Na podzim 1940 byl několik týdnů vězněn a vyslýchán v Petschkově paláci gestapem. Byl dotazován především na činnost prezidenta a představitelů národně socialistické strany. Po řadě výslechů byl propuštěn. V lednu 1943 znovu zatčen a do konce války vězněn v koncentračních táborech Osvětim, Buchenwald a Dora[2]. Své zážitky z táborů zachytil v knize „V německém zajetí“, ze které byly použity informace při norimberském procesu[2][3]. Po válce byl jmenován ředitelem Lidové pojišťovny v Praze, poté generálním ředitelem pojišťoven v ČSR, ale po únoru 1948 byl z funkce sesazen. Působil jako pojišťovací likvidátor do roku 1958, kdy odešel do důchodu.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- BENEŠ, Jiří. V německém zajetí. Praha: Melantrich, 1945. 308 s. Další vydání 1946, Melantrich; 1947, Melantrich a 2010, Společnost Edvarda Beneše ISBN 978-80-86107-49-3
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Historický ústav AV ČR - Biografický slovník. http://biography.hiu.cas.cz/ [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online.
- ↑ a b ČESKÉ NÁRODNÍ LISTY. http://www.ceskenarodnilisty.cz/ [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online.
- ↑ praha.eu. http://www.praha.eu [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online.
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
