Jeskyně Ve štole
Informační tabule u vstupu do štoly
Údaje o jeskyni
Stát	Česko Česko
Místo	Měník, Okres Olomouc
Zeměpisné souřadnice	49°42′17,96″ s. š., 16°59′48,12″ v. d.
Délka	odkryto cca 120 metrů
Datum objevu	1969
Geologie	vápenec
Datum zpřístupnění	nepřístupná, od roku 1992 přístupná pouze pro pacienty léčebny v rámci speleoterapie
Přístup	Vpravo od silnice II/635 za hájovnou U Robinsona, cca 250 m od autobusové zastávky Bílá Lhota, Hradečná, rozc.
Památkový status	součást Přírodní památky Třesín
Jeskyně Ve štole
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeskyně Ve štole neboli Třesínská jeskyně, ojediněle též Jeskyně U Robinsona, se nachází na území přírodní památky Třesín v okrese Olomouc ve stejnojmenném kraji. Třesínská jeskyně – jeskyně Ve štole představuje horizontální jeskynní systém, který je prozatím znám ve dvou úrovních, propojených vertikálními spojkami. V podstatě se jedná o izolovaný úsek rozsáhlého jeskynního systému, který probíhá rovnoběžně s podélnou osou třesínského hřbetu ve směru západoseverozápad – východojihovýchod.^[1] Poblíž mostu, kterým překlenuje potok Rachavku silnice II/635, vedoucí z Litovle do Loštic, se nacházejí skryté ponory, které přivádějí vodu do dosud neznámých spodních úrovní jeskynního systému pod Třesínem. Tato voda pak odtéká pod masívem Třesína k Řimickým vyvěračkám v údolí Moravy a také ke krasovým pramenům Čerlinka u Litovle.

Jeskyně Ve štole se nachází na katastrálním území Měník, které administrativně přináleží k obci Bílá Lhota. Vchod do Třesínské jeskyně leží zhruba 1 300 metrů vzdušnou čarou směrem na západ od vstupu do Mladečských jeskyní (národní přírodní památka Třesín).^[2] Z geomorfologického hlediska se jeskyně nacházejí na území Bouzovské vrchoviny, která je podcelkem Zábřežské vrchoviny.

Štola, která vede do nitra jeskynního systému, ve své úvodní části prochází sprašemi a svahovými sedimenty. Místy se zde vyskytují sedimenty fluviálního původu (písky a štěrky). Na stěnách a na stropě štoly byly odkryty místy velmi silně zkrasovatělé vápence, v severní části štoly se vyskytují vápence a břidlice.^[1]

Třesínská jeskyně byla objevena v 60. letech 20. století, kdy do nitra vrchu Třesína byla ražena štola za účelem průzkumu zdejšího ložiska vápence a jeho využití pro výrobu cementu. Ústí štoly se nachází v údolí potoka Rachavky v nadmořské výšce cca 266 m v sousedství hájovny U Robinsona,^[3] zhruba 300 metrů jižně od vrcholu Třesína (344,6 m n. m.). Štola byla zpočátku ražena severozápadním směrem v délce cca 200 metrů, po proniknutí do jeskynního systému se obrátila v délce asi 15 metrů k východu a poté bylo vyraženo dalších zhruba 110 metrů v nitru Třesína směrem k severoseverozápadu.^[1] Opuštěných podzemních prostor se posléze ujali členové České speleologické společnosti, kteří vyklidili zavalenou přístupovou štolu, zpřístupnili části jeskynního systému a zavedli sem elektrické osvětlení. Ústřední odborná komise pro speleoterapii při České speleologické společnosti zde následně ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Olomouci začala provozovat experimentální speleoterapeutickou léčbu dětí, trpících astmatem. V roce 1992 bylo zřízeno nestátní zdravotnické zařízení pro děti od 3 do 15 let se sídlem ve Vojtěchově. Jeskyně Ve štole je spolu s Císařskou jeskyní poblíž Ostrova u Macochy a štolami ve Zlatých Horách jedním ze tří míst v České republice, kde je praktikována speleoterapie.^[4][5]

• 
  Cesta k jeskyni kolem hájovny
• 
  Vstup do štoly a do Třesínské jeskyně
• 
  Pomníček zakladateli místní speleoterapie
• 
  Vstupní část průzkumné štoly
• 
  Pohled k silnici II/635 a k hájovně na úpatí Třesína

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Ve štole na Wikimedia Commons