Jesús Guridi Bidaola
Jesús Guridi
Základní informace
Jinak zvaný	„Jexux Guridi“
Narození	25. září 1886 Vitoria-Gasteiz
Úmrtí	7. dubna 1961 (ve věku 74 let) Madrid
Žánry	opera a zarzuela
Povolání	hudební skladatel, dirigent, muzikolog a varhaník
Nástroje	varhany
Členem skupiny	Královská akademie múzických umění San Fernando
Významná díla	Amaya Diez melodías vascas
Ocenění	velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (1952) adoptivní syn Bilbaa (1957)
Příbuzní	Nicolás Ledesma (praprarodič z matčiny strany)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jesús Guridi Bidaola (25. září 1886 Vitoria-Gasteiz, Baskické autonomní společenství – 7. dubna 1961 Madrid) byl španělský baskický hudební skladatel.

Narodil se 25. září 1886 v baskickém městě Vitoria-Gasteiz do hudební rodiny. Jeho matka byla houslistka a otec, Lorenzo Guridi, klavírista. Po ukončení studia u piaristů a jezuitů v Zaragoze odešel do Madridu, kde byl žákem Valentína Arína. Zanedlouho se rodina znovu stěhovala do Bilbaa, kde studoval hru na housle u Lope Alana a harmonii u José Sáinz Besabe. 28. ledna 1901 debutoval jako klavírista na koncertě Filharmonické společnosti Bilbao. Ve věku 18 let byl přijat na Schola Cantorum v Paříži. Studoval hru na varhany u Abela Decauxe, kompozici u Augusta Sérieyxe a kontrapunkt u Vincenta d'Indy. Zde se také setkal s José Maríem Usandizagou, s nímž uzavřel celoživotní přátelství. V roce 1909 získal zlatou medaili ve Valencii za svou skladbu Fantasie pro velké varhany.

Ve studiu pokračoval v Bruselu u Josepha Jongena a v Kolíně nad Rýnem u Otto Neitzela. Po návratu do Bilbaa učil hře na varhany na Hudební akademii. V červnu 1912 se stal ředitelem Chorálové společnosti (Sociedad coral) a učil hře na varhany a kompozici na nově založené Baskické konzervatoři.

V roce 1914 začal svou pedagogickou dráhu na madridské konzervatoři. Do Madridu se však trvale přestěhoval až v roce 1939, kdy byl jmenován profesorem hudební teorie a ředitelem filmové společnosti Ufisa Film Corporation. Ředitelem konzervatoře se stal až v roce 1956. Po řadu let byl varhaníkem v kostele San Manuela a San Benita.

V roce 1922 se oženil a měl šest dětí. Zemřel náhle 7. dubna 1961 ve věku 74 let ve svém domě v Madridu. Pro své dílo trvale spjaté s rodným Baskickem, je považován za baskického národního skladatele.

Guridi byl velice plodný autor a svými díly zasáhl do mnoha hudebních žánrů, od komorní hudby, hudby pro varhany a klavír, přes orchestrální skladby symfonické, až po opery, operety, zarzuely a hudbu pro filmové plátno.

• Mirentxu (libreto Alfred Etxabe, Bilbao 1910)
• Amaya (libreto Joseph M. Arroita Jáuregui, Bilbao, 1920)

• El Caserío (libreto Guillermo Fernández Shaw a Federico Romero, Madrid 1926)
• La Meiga (libreto Guillermo Fernández Shaw a Federico Romero)
• La Cautiva (libreto LF Seville a A. Carreño, 1931)
• Mandolinata (A. C. de la Vega, 1934)
• Mari-Eli, baskická opereta (E. Carlos a Arniches Garay, 1936)
• La bengala (L. Weaver a J. Hollow, 1939)
• Peñamariana (Romero a Fernandez Shaw, 1944)
• Acuarelas vascas (1948)

• Baskická legenda (1915)
• Dobrodružství Dona Quixota, symfonická báseň (1916)
• En un barco fenicio (1927)
• Deset baskických melodií (1940)
• Pyrenejská symfonie (1945)
• Fantasie pro klavír a orchestr (věnovaná Waltu Disneyovi, 1956)

• Ave Maria (1907)
• Boga boga (1913)
• Anton Aizkorri (1913)
• Tantum ergo pro sbor a varhany (1915)
• Tak děti zpívají (1915), pro sbor a orchestr
• Zdrávas pro sbor a varhany (1916)
• Requiem pro sbor a varhany (1918)
• Ator, ator mutil (vánoční píseň, 1920)
• Mše k památce sv. Ignáce z Loyloy pro tři hlasy a varhany (1922)
• Te Deum pro sbor a varhany (1937)
• Baskické lidové písně pro smíšený sbor (1913–1923)
• Euskal folkloreko XXII Abesti (baskické písně, 1932)
• Šest kastilských písní (1939)
• Mše k uctění archanděla Gabriela pro sbor a varhany (1955)
• Baskické písně (1956)

• Vasconia (1924)
• Staré tance (1939)
• Deset baskických melodií
• Lamento e imprecación de Agar (1958),
• Smyčcový kvartet G-dur (1934)
• Smyčcový kvartet a-mol (1949)

Varhany byl patrně skladatelův nejoblíbenější nástroj. Byl znám jako mistr improvizace a jako varhaník působil až do posledních dní svého života.

• Interlude (1909)
• Preludium a fantasie (1917)
• Cuadros vascos (1922)
• Variace na baskické téma (1948)
• Španělská varhanní škola (1951)
• Triptych Dobrý pastýř (1953)
• Final (1960)

• Suzanne Rhodes Draayer: Art Song Composers of Spain: An Encyclopedia. Scarecrow Press, 2009.
• Tomás Marco: Spanish Music in the Twentieth Century. Harvard University Press, 1993

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jesús Guridi na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Jesúse Guridiho v projektu IMSLP
• Oficiální stránka skladatele a jeho rodiny
• Životopis (anglicky)
• Životopis (španělsky)
• Životopis a hlavní díla (španělsky)
• Jesús Guridi v Internet Movie Database (anglicky)
• Opery