Jakov Anikejevič Stroganov
| Jakov Anikejevič Stroganov | |
|---|---|
| Rodné jméno | Яков Аникеевич Строганов |
| Narození | 9. října 1528 SolvyčegodskMoskevské velkoknížectví |
| Úmrtí | 8. září 1577 SolvyčegodskRuské carství |
| Národnost | ruská |
| Občanství | Moskevské velkoknížectví Ruské carství |
| Povolání | kupec, podnikatel |
| Nábož. vyznání | pravoslavný |
| Choť | Jevfimija Fjodorovna Ochlopkovová (1530—1593) |
| Děti | Maksim a dalších 11 |
| Rodiče | Anikej Stroganov (1488–1570) Sofja Andrejevna Bakuleva (1510–1567) |
| Rod | Stroganovové |
| Příbuzní | Ivan Maksimovič Stroganov a Maksim Maksimovič Stroganov (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jakov Anikejevič Stroganov (rusky Яков Аникеевич Строганов, 9. října 1528 Solvyčegodsk – 8. září 1577 Solvyčegodsk)[1] byl významný ruský obchodník a průmyslník, jeden z prvních významných členů rodu Stroganovových.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původ
[editovat | editovat zdroj]Jakov byl významným členem rodu Stroganovových, který sehrál důležitou roli v ruské kolonizaci Uralu a Sibiře. Byl nejstarším synem Anikeje Fjodoroviče Stroganova (1488–1570) a Sofie Andrejevny Bakulevy (1509–1567). Měl dva bratry, Grigorije a Semjona, zatímco ostatní bratři zemřeli v dětství. Jakov se narodil v Solvyčegodsku, kam v dětství přišel jeho otec, který tam položil základy svého obchodního impéria postaveném na výrobě soli, obchodu s anglickými obchodníky a s domorodci.[2]
Přesídlení do Velkého Permu a expanze
[editovat | editovat zdroj]V roce 1559 se Jakov spolu s otcem a bratrem Grigorijem přestěhovali do Velkého Permu, zatímco jeho mladší bratr Semjon zůstal spravovat jejich rodinné podnikání v Solvyčegodsku. V březnu 1568 mu car Ivan IV. Hrozný udělil rozsáhlé pozemky na levém břehu řek Čusovaja a Kama. Jakovovi bylo povoleno také vybudovat opevněná sídla na nových územích, která byla osvobozena od daní a povinností na dobu deseti let. Jakov byl pověřen najít ložiska mědi, tavit rudy, obchodovat s domorodci a lákat ruské rolníky do nových oblastí.
Obrana proti nájezdníkům
[editovat | editovat zdroj]V roce 1570 Jakov vybudoval několik opevněných osad, včetně Nižního Čusovského, Sylvenského a Jajvenského. V srpnu 1572 byli Jakov a jeho bratr Grigorij pověřeni carem, aby zorganizovali obranu proti povstalcům - Čeremisům a Baškirům, kteří napadali stroganovská území a způsobili jim rozsáhlé škody, zabili 487 lidí, vypálili ruské osady. Domorodé povstání začalo pobitím 87 ruských kupců poblíž osad Kankor a Kergedan.[3] Stroganovovi si najmuli divoké kozáky a s pomocí Osťjaků a Voguličů se jim podařilo povstalce porazit, zničit jejich osady a navrátit nově získaným územím pořádek.
Konflikt s bratrem a tatarské nájezdy
[editovat | editovat zdroj]Po smrti otce v roce 1570 vypukl spor mezi Jakovem, Grigorijem a jejich mladším bratrem Semjonem, který žil Solvyčegodsku. Podstata tohoto sporu není známa. Spor se dostal až před carský soud, kde byl Semjon v roce 1573 shledán vinným a potrestán.
Téhož roku napadl sibiřský chán Kučum, obávající se rostoucího vlivu Stroganovových, jejich území. Velký oddíl sibiřských Tatarů, Osťjaků a Voguličů pod vedením knížete Memetkula zaútočil 2. června na osadu Orloj-Gorodok, kterou se mu ale nepodařilo dobýt. Nájezdníci ale zabili mnoho domorodců, kteří se předtím podřídili Rusům a spolupracovali s nimi. Jakov a Grigorij zorganizovali odvetný útok a přinutili tatarské síly k ústupu až za Ural.
Získání nových území
[editovat | editovat zdroj]V roce 1574 byli bratři Jakov a Grigorij pozvání carem Ivanem IV. Hrozným do Alexandrovské slobody. Tam s nimi car vedl dlouhá jednání o situaci ve Velikém Permu, na Uralu a na Sibiři. Diskutovali o tatarských hrozbách, možné kolonizaci nového území, ekonomických přínosech nových zemí pro carskou pokladnu. Na základě těchto jednání obdrželi bratři v květnu 1574 od cara nová území za Uralem, včetně rozsáhlých oblastí v povodí řek Tobol, Irtyš a Ob. Jakovovi bylo také v roce 1577 uděleno právo na těžbu železných rud v oblasti Sodomské volosti na řece Vaga.
Smrt a dědictví
[editovat | editovat zdroj]Jakov Stroganov žil převážně v Nižním Čusovském, které sám založil. Zemřel v září 1577 ve věku 48 let a byl pohřben v katedrále Zvěstování Panny Marie v Solvyčegodsku. Ve své závěti rozdělil své majetky mezi svého bratra Semjona a syna Maxima, který zdědil pravý břeh řeky Čusovaja.
Jakov zanechal významný odkaz jako klíčový aktér při rozšiřování ruských hranic směrem na vchod a při obraně těchto nových území před vnějšími hrozbami.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1545 nebo 1546 byl ženatý s Jevfimijí Fjodorovnou Ochlopkovou (1530—1593). Měli spolu dvanáct dětí:[1]
- Anna
- Varvara (1546–1627), manželka Ivana Čudinova, měšťana z Vologdy
- Ioakim (1547–1550)
- Dmitrij (1548–1551)
- Moisej (1549–1552)
- Matrona - zemřela v dětství
- Jevfimija - zemřela v dětství
- Uljana - zemřela v dětství
- Feodosija (1553–1586)
- Ivan (1554–1557)
- Michail (1556–1557)
- Maksim (1557–1624)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Строганов, Яков Аникеевич na ruské Wikipedii.
- ↑ a b Яков Аникиевич Строганов р. 9 октябрь 1528 ум. 8 сентябрь 1577 — Родовод. ru.rodovid.org [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Строгановы купцы / С / История русских родов. russianfamily.ru [online]. 2013-12-07 [cit. 2024-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ РусАрх - Косточкин В.В. О мастерах крепости Копорье. www.rusarch.ru [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakov Anikejevič Stroganov na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
