Hradčánky
| Hradčánky Gródczanki | |
|---|---|
 Zámek v Hradčánkách | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°4′3″ s. š., 18°3′11″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Ratiboř |
| Gmina | Pietrowice Wielkie |
  Hradčánky | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 191 |
| Etnické složení | Poláci, Slezané a další |
| Náboženské složení | římští katolíci a další |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | +48 32 |
| PSČ | 47-480 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradčánky[1][2][3][4] (polsky Gródczanki 
[ɡrutˈt͡ʂanki]IPA, německy Ratsch) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř v gmině Velké Petrovice, zhruba tři kilometry východně od Ketře. Leží v Opavské pahorkatině na řece Troje v bezprostřední blízkosti státní hranice s Českou republikou – na jihu sousedí s obcí Třebom. Sčítání lidu z roku 2011 uvádí počet obyvatel: 191.[5]
Dějiny Hradčánek, poprvé zmiňovaných v roce 1377, jsou úzce propojeny se sousední Třebomí. Obě vesnice měly po staletí jednoho majitele a tvořily spolu jednu farnost. Do roku 1742 byly exklávou stavovského panství Bruntál a zároveň z církevního hlediska spadaly pod děkanát Hlučín v olomoucké arcidiecézi. Z toho důvodu bývají považovány jak za součást Horního Slezska, tak Moravy – tzv. Pruská Morava.
Hradčánky spolu s Třebomí a Sudicemi představovaly do konce druhé světové války nejvýchodnější výběžek území s čistě německým obyvatelstvem, na rozdíl od Velkých Petrovic či Petřatina, kde již převažovali Moravci mluvící lašským dialektem. V roce 1920 byla Třebom přičleněna k Československu jako součást Hlučínska. Hradčánky setrvaly v Německu až do roku 1945, kdy spolu s celým Horním Slezskem připadly socialistickému Polsku. Většina původního německojazyčného obyvatelstva byla odsunuta.
Historickou památkou Hradčánek je klasicistní zámek z přelomu 18. a 19. století, v němž nyní bydlí nájemníci. K obci patří rovněž osady Poddębina (Neuhof) a Skowronów (Kolonie Lerchenfeld). V Skowronowě se nachází dřevěný kostelík sv. Kříže z roku 1667, který je katolickým poutním místem regionálního významu.
Přes Hradčánky vede místní dráha Velké Petrovice – Ketř. Osobní provoz byl na této trati zastaven v roce 1993.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ „Vesnice Třebom a Hradčanky, ležící ve velmi úrodné krajině jižně od neveliké říčky Trója a ve výši pouhých 226 m nad mořem...“ Zděnek Háza: Soupis obyvatel řádového statku Třebom z konce roku 1947 a proměny stavu i kompozice tamní populace v následujícím období, Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity 1995
- ↑ „Od doby husitské spolu se sousední obcí Hradčánky tvořila jeden statek patřící drobným zemanům Bavorů, kteří užívali přídomek z Hradčan a Třebomi“, Třebom.cz: Historie obce
- ↑ „Nedaleko obce vznikla osada Hradčánky, která se v období husitských nepokojů stala součástí obce Třebom“, Turistik.cz: Třebom
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ Polsko v číslech – statistický portál Hlavního statistického úřadu PR
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradčánky na Wikimedia Commons - Informace o Hradčánkách na stránkách gminy Velké Petrovice
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
