Helikultura nebo helicikultura je chov hlemýžďů určených pro lidské využití. Svalnatá noha (maso), hlemýždí kaviár (vajíčka) a játra (hlemýždí foie gras) se používají ke konzumaci. Hlemýždí sliz nachází uplatnění v kosmetickém průmyslu.

Hlemýždi určení ke konzumaci se chovají na hlemýždích farmách v tzv. šnekáriích. Hlemýždí farmy se vyskytují po celé Evropě i ve zbytku světa. Hojně se chovají ve Francii, Španělsku, Itálii, Bulharsku, Řecku, Polsku i v České republice.

Světová produkce hlemýžďů v současnosti činí asi 300 000 tun/rok a každým rokem roste.

Největšími konzumenty hlemýžďů jsou Francie a Španělsko. Běžně se dále konzumují v USA, Japonsku, Švýcarsku, Belgii, atd... Hlemýždi postupně nachází uplatnění znovu i v zemích, kde se dříve konzumovali. Běžní byli i v České republice, ještě za první republiky, jako postní jídlo. Během období půstu se nesmí jíst maso, ale hlemýždi nebyli bráni jako maso.

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je chuťově nejlepší delikatesa. Jeho chov v zajetí je ale zdlouhavý a než doroste do požadované velikosti trvá to minimálně 2-3 roky.

Hlemýžď africký (kaviárový) (Helix aspersa maxima) je nejčastější helikulturní druh. Produkuje větší vajíčka, využívaná na kaviár. Je celkově větší a využívají se z něj i játra. Jateční velikosti (cca 10g) dorůstá ve 3 měsících a od této doby je schopen také rozmnožování. Chuťově je nejpodobnější hlemýždi zahradnímu. Jedná se o nejrozšířenější druh na hlemýždích farmách.

Hlemýžď kropenatý (Cornu aspersum) je vysoce ceněný jedlý druh.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Helikultura na Wikimedia Commons
• http://www.fao.org/docrep/v6200t/v6200T0c.htm#TopOfPage
• http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=223 Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.