Svatá Hedvika Slezská
Svatá Hedvika Slezská
kněžna
Narození	1174 Andechs
Úmrtí	15. září 1243 Třebnice
Svátek	16. října
Rodiče	Bertold IV. z Andechsu a Anežka z Rochlitz
Místo pohřbení	svatyně svaté Hedviky v Třebnici
Státní občanství	Slezské knížectví a Velkopolské knížectví
Řád	Cisterciácký řád
Vyznání	katolická církev
Svatořečena	26. března 1267 Klementem IV.
Uctívána církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Významné zasvěcené kostely	katedrála v Berlíně kostel v Doubravě kostel v Opavě a další kostely sv. Hedviky
Atributy	bosé nohy, boty v ruce, knížecí koruna, model kostela, soška Panny Marie
Patronkou	Ostravsko-opavské diecéze Kláštera v Andechs Slezska a Polska Berlína, diecéze Zhořelec, Vratislavi, Trzebnice a Krakova exulantů a snoubenců
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Hedvika Slezská (německy Hedwig von Andechs, Hedwig von Schlesien, polsky Jadwiga Śląska, 1174, Andechs – 15. října 1243, Třebnice) byla slezská kněžna a světice. Je patronkou Slezska.

Narodila se v Bavorsku na hradě Andechs u Ammerského jezera, proto je dodnes v Bavorsku nazývána Hedvig z Andechsu. Byla dcerou bádenského markraběte a meranského vévody Bertolda IV., který pocházel z jihoněmeckého rodu Andechsů a Anežky z Rochlitz. Jako malé dítě ji předali na výchovu k benediktinkám v Kitzingenském klášteře. Dvanáctiletou ji otec z mocensko-politických důvodů provdal za knížete Jindřicha I. Bradatého, manželství však bylo velmi šťastné. Již ve 13 letech porodila Hedvika první dítě; po porodu sedmého dostala od muže souhlas, aby s ním dále směla žít ve zdrženlivosti. Společně s českou kněžnou Annou Přemyslovnou založila benediktinský klášter Wahlstatt na Lehnickém poli. V roce 1203 založila cisterciácký klášter v Třebnici, první ženský klášter na území Slezska.

Brzy začala být pronásledována osudem. O ruku její dcery Gertrudy se ucházel falckrabě Ota VIII. z Wittelsbachu. Římskoněmecký král Filip Švábský varoval Jindřicha a Hedviku před Otovou násilnickou povahou. Když se o tom temperamentní Ota dozvěděl, krále na sněmu v Bamberku chladnokrevně zavraždil. Za tento čin byla na něj i na jeho stoupence uvalena říšská klatba. Mezi jeho stoupenci byli Hedvičini bratři Ekbert a Jindřich. Rodový hrad Andechs byl úplně rozbořen a oba bratři odešli raději do exilu.

Sestra svaté Hedviky Gertruda Meranská se provdala za uherského krále Ondřeje II. a byla v roce 1213 zavražděna. Synové Jindřich a Konrád se zapletli do bratrovražedné války, v níž byl Konrád poražen a později zemřel po pádu z koně. Hedvičin manžel Jindřich I. Bradatý padl v roce 1238 ve vnitropolských válkách a nejmilovanější syn Jindřich II. Pobožný v boji proti Tatarům (1241).

Po synově smrti se uchýlila do třebnického kláštera. Po zbytek života se věnovala službě pro blaho svého lidu a prohloubení křesťanské víry. Zakládala nemocnice, ošetřovací ústavy a kláštery.

Svatořečil ji papež Klement IV. již 26. března 1267. Svatá Hedvika je patronkou Polska, Slezska, Berlína, diecéze a města Zhořelec, Vratislavi, Třebnice a Krakova, ostravsko-opavské diecéze, a kromě toho exulantů a snoubenců. Též bývá pro svůj původ považována za ochránkyni němectví ve Slezsku.^[1] Katedrála sv. Hedviky je arcidiecézním chrámem Berlína.

Její svátek se podle liturgického kalendáře slaví 16. října.

Její životopis zachytily kolem roku 1300 Legenda maior a Legenda minor, což vedlo k širokému rozšíření úcty a jejího vyobrazení během 14. století. K českým spolupatronkám bývá řazena od 50. let 14. století na základě ilustrované legendy, která byla sestavena a iluminována roku 1353 na dvoře císaře Karla IV. na objednávku slezského vévody Ludvíka z Lehnice a Břehu. Později se dostala prostřednictvím sbírek vévodů sasko-lauenburských do knihovny piaristického kláštera v Ostrově u Karlových Varů, po jeho zrušení do Guttmannovy sbírky ve Vídni a z ní odprodána do Muzea umění v americkém Clevelandu.

V ikonografii se Hedvika Slezská objevuje zobrazována jako kněžna s korunou na hlavě nebo jako vdaná paní s hlavou v zavinutí, vzácněji také v černém hábitu cisterciácké řeholnice. Často drží v ruce model kostela (Třebnice), někdy také sošku Panny Marie, u pasu nebo v ruce mívá růženec. Někdy se modlí před křížem, dává almužnu nebo ošetřuje nemocné. Tím se její vyobrazení neliší od její neteře sv. Alžběty Durynské.^[2] Někdy v ruce drží své boty, protože podle tradice chodila vždycky bosá. Podle legendy konala četné zázraky, z nichž se v ilustracích objevuje: Proměnění vody ve víno, Uzdravení slepého.

• Hedvičina vlastní pečeť
• Ilustrovaná legenda sv. Hedviky, podle dalších rukopisů a listin vztahujících se k Hedvičinu svatořečení a dřívějšímu místu uložení se svazek nazývá Ostrovský kodex (něm. Schlackenwerther Codex), Praha 1353 (dnes Cleveland Museum of Art)
• Freska v sakristii kostela sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, 2. pol. 14. století
• Relikviářová busta ze zlaceného stříbra, Andreas Heidecker, 1512, dóm ve Vratislavi
• Stříbrná socha, Paul Nitsch, 1590, dóm ve Vratislai
• Oltář sv. Marie Magdalény, Klášterní kostel sv. Leopolda, Klosterneuburg
• Socha, dřevořezba, 1440, klášterní kostel voršilek, Vratislav
• Relikviář na hlavu sv. Hedviky
• Náhrobek v klášterním kostele v Třebnici (1679-1680)
• Nástěnná malba v kapitulní bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

• Anežka (1190^? – 11. května 1214^?)
• Boleslav (1191^? – 10. srpna 1206/1208)
• Jindřich II. Pobožný (1196^? – 9. dubna 1241) ∞ Anna Lehnická, (1201/1204^? – 23. června 1265)
• Konrád Kadeřavý (1198^? – 4. září 1214)
• Žofia (1200^? – 22./23. března 1214^?)
• Gertruda, abatyše v Třebnici (1200^? – 6./30. prosince 1262^?)
• syn (Vladislav^?) (25. prosince 1208^? – 1214 nebo 1217^?)

• BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4. 
• SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 
• ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. 
• LCI = Lexikon der christlichen Ikonographie, hg. von Wolfgang Braunfels, díl 6, Freiburg-Rom-Wien 1992, s. 472–475.
• Josef Krása, Ilustrovaná legenda sv. Hedviky, in: České iluminované rukopisy 13.-16. století. Praha : Odeon 1999, s. 59–100.

• Seznam světců a mučedníků katolické církve
• Seznam českých světců

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hedvika Slezská na Wikimedia Commons
• Rodokmen Andechsů
• Životopis podle literárních pramenů
• Kapitoly z knihy Vojtěch Kohut: 15 dní s Hedvikou Slezskou, Cesta, Brno 2001, 119 s., ISBN 80-7295-021-5
• Hedvika svatá, vévodkyně slezská^{[nedostupný zdroj]} v Ottově slovníku naučném (na encyklopedie.seznam.cz)