Giovanni Schiaparelli
| Giovanni Schiaparelli | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. března 1835 Savigliano |
| Úmrtí | 4. července 1910 (ve věku 75 let) Milán |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
| Alma mater | Turínská univerzita |
| Povolání | astronom, politik a objevitel planetek |
| Zaměstnavatelé | Pulkovská hvězdárna Brera Astronomical Observatory |
| Ocenění | Lalandeova cena (1867) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1872) Cotheniova medaile (1876) Lalandeova cena (1890) zahraniční člen Královské společnosti (1896) … více na Wikidatech |
| Příbuzní | Celestino Schiaparelli (sourozenec) |
| Funkce | senátor Italského království |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giovanni Virginio Schiaparelli (14. března 1835 Savigliano – 4. července 1910 Milán) byl italský astronom. Studoval na Univerzitě v Turíně a na berlínské observatoři a pracoval přes čtyřicet let na observatoři Brera v italském Miláně.
Život
[editovat | editovat zdroj]Giovanni Schiaparelli se zabýval pozorováním objektů ve sluneční soustavě. Při pozorování planety Mars vytvářel názvosloví pro útvary na povrchu (pojmenovával tzv. moře a kontinenty). V roce 1877 se domníval, že zpozoroval dlouhé přímé objekty, které nazýval canali, čímž mínil přírodní koryta či zálivy, ale nesprávným překladem se šířila informace, že objevil na Marsu umělé kanály. Až o mnoho let později se ukázalo, že jeho kanály na Marsu byly optickým klamem způsobeným nekvalitní optikou dalekohledů. Byl také prvním, kdo prokázal, že meteorické roje Perseidy a Leonidy souvisejí s kometami.
26. dubna 1861 objevil planetku (69) Hesperia. Dlouholetým pozorováním planety Merkur se snažil se určit dobu rotace. Zabýval se pozorováním Venuše, Jupiteru, Saturnu, Uranu, planetek a komet. Jeho praneteř Elsa Schiaparelliová se stala známou módní návrhářkou.
Glóby
[editovat | editovat zdroj]Profesor překládal do italštiny a korigoval glóby firmy Jan Felkl a syn z Roztok u Prahy.[1]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1872)
- Medaile Catheriny Bruceové Astronomické pacifické společnosti (1902)
- Cotheniova medaile (1876)
Objekty pojmenované po Schiaparellim:
- Planetka (4062) Schiaparelli
- kráter Schiaparelli na Měsíci
- kráter Schiaparelli na Marsu
- modul Schiaparelli na Marsu březen-říjen 2016
- členství
- člen Accademia dei Lincei (1870)
- člen-korespondent Bavorské akademie věd (1873)[2]
- člen Senato del Regno (1889)[3]
- korespondující a zahraniční člen Pruské akademie věd (1879/1904)[4]
- zahraniční člen Royal Society (1896)[5]
- člen Accademia della Crusca (1907)[6]
- člen Národní akademie věd Spojených států amerických (1910)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanni Schiaparelli na anglické Wikipedii.
- ↑ NOVOTNÁ, EVA, 1965-. Jan Felkl & syn, továrna na glóby = Jan Felkl & son, a globe-making factory. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] 183 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7444-053-3, ISBN 80-7444-053-2. OCLC 1005703998
- ↑ Prof. Dr. Giovanni Virginio Schiaparelli, Mitglieder der Bayerischen Akademie der Wissenschaften
- ↑ Scheda Archivováno 18. 3. 2009 na Wayback Machine., Senat
- ↑ Mitglieder der Vorgängerakademien: Giovanni Virginio Schiaparelli [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2015-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Schiaparelli, Giovanni Virginio (1835–1910) Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine., archiv Royal Society, London
- ↑ Akademie
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Schiaparelli na Wikimedia Commons - „Schiaparelli, Giovanni Virginio (1835-1910)“ – biografie z http://www.daviddarling.info/
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
