Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj. Dnes tímto pojmem rozumíme nauku, která studuje daný jazyk spolu s literaturou v něm psanou a s kulturním a historickým kontextem.

Filologie je:^[1]

• věda zkoumající jazyk, literaturu a ústní lidovou slovesnost některého národa (národů) na základě literatur a jiných kulturněhistorických děl a památek;
• věda zabývající se zkoumáním jazykového materiálu v literárních textech, výkladech a edicích textů literárních děl.

Filologie se skládá z několika dílčích oborů vztahujících se na dané jazyky a jazykové společnosti, tj.:

1. zdokonalení znalosti daného jazyka praktickými cvičeními;
2. deskriptivní jazykověda, která obeznamuje jak se základními lingvistickými pojmy, tak se současnou strukturou a postavením daného jazyka;
3. historická jazykověda se zabývá historickým vývojem a rozvojem daného jazyka, jak z hlediska gramatického, tak z hlediska fonetického;
4. historická literární věda je literární věda, která zkoumá začátky a další rozvoj písemností vyhotovených v daném jazyce;
5. současná literární věda klade zřetel na současné činnosti v literárním světě společnosti daného jazyka;
6. reálie (viz reálie), které obsahují veškeré vlastnosti a zvláštnosti dotyčných zemí/oblastí, respektive daného kulturního okruhu v oblasti kultury anebo všedního života.

Filologie se prolíná s jinými vědami, jako jsou:

• historie
• etnologie
• geografie
• srovnávací literární věda
• všeobecná jazykověda
• srovnávací jazykověda
• filosofie.

Následující seznam není úplný. Jsou v něm uvedeny nejběžnější filologické obory.

Slavistika – nauka o slovanských jazycích a jejich literaturách.

• bělorusistika – nauka o běloruském jazyce a jeho literatuře
• bohemistika – nauka o českém jazyce a jeho literatuře
• bulharistika – nauka o bulharském jazyce a jeho literatuře
• kroatistika – nauka o chorvatském jazyce a jeho literatuře
• makedonistika – nauka o makedonském jazyce a jeho literatuře
• paleoslovenistika – nauka o staroslověnském a církevněslovanském jazyce a jeho písemnictví
• polonistika – nauka o polském jazyce a jeho literatuře
• rusistika – nauka o ruském jazyce a jeho literatuře
• serbistika – nauka o srbském jazyce a jeho literatuře
• slovakistika – nauka o slovenském jazyce a jeho literatuře
• slovenistika – nauka o slovinském jazyce a jeho literatuře
• sorabistika – nauka o lužické srbštině a literatuře v ní psané
• ukrajinistika – nauka o ukrajinském jazyce a jeho literatuře

Germanistika (v širším smyslu slova) – nauka o germánských jazycích a jejich literaturách

• germanistika (v užším smyslu slova) – nauka o německém jazyce a jeho literatuře (Některé univerzity se vyhýbají názvu „germanistika“, nazývajíce obor „německá filologie“.)
• nederlandistika – nauka o nizozemském jazyce a jeho literatuře
• skandinavistika/nordistika – nauka o severogermánských jazycích (tj. skandinávských, resp. severských) a jejich literaturách
• anglistika – nauka o anglickém jazyce a jeho literatuře
• amerikanistika – nauka o americké angličtině a její literatuře
• jidistika (německy Jiddistik) – nauka o jazyce jidiš a v něm psané literatuře^[2]

Romanistika – nauka o románských jazycích a jejich literaturách

• francistika – nauka o francouzštině a francouzské literatuře (Na většině univerzit se užívá spíše označení „francouzská filologie“.)
• italianistika – nauka o italštině a italské literatuře
• hispanistika – nauka o španělštině a španělské literatuře
• lusitanistika – nauka o portugalském jazyce a jeho literatuře
• rumunistika – nauka o rumunštině a rumunské literatuře

Baltistika – nauka o baltských jazycích a jejich literaturách

• lettonistika – nauka o lotyštině a lotyšské literatuře
• lit(h)uanistika – nauka o litevštině a litevské literatuře

Orientalistika – nauka o orientálních jazycích a jejich literaturách

• arabistika – nauka o arabském jazyce a jeho literatuře
• turkologie – nauka o turkických jazycích a jejich literaturách
• Íránistika – nauka o íránských jazycích a jejich literaturách
• indonesistika – nauka o indonéských jazycích a jejich literaturách
• japanologie – nauka o japonštině a japonské literatuře
• koreanistika – nauka o korejštině a korejské literatuře
• tibetanistika – nauka o tibetštině a tibetské literatuře

Sinologie – nauka o čínských jazycích a jejich literaturách

Uralistika – nauka o uralských jazycích a jejich literaturách

• ugrofinistika – nauka o ugrofinských jazycích a jejich literaturách
• hungaristika – nauka o maďarštině a maďarské literatuře

• indoevropeistika
• srovnávací jazykověda
• klasická filologie

Stojí za pozornost, že některé „malé“ jazyky – dosud – netvoří vlastní filologii, nýbrž jsou pojednávány pod filologií zastřešujícího „většího“ jazyka anebo srovnávací jazykovědou. To se například týče baskického jazyka, který figuruje na mimošpanělských univerzitách pod hispanistikou, a indiánských jazyků, které najdeme buď též pod hispanistikou, pokud se jedná o jazyky domorodců Latinské Ameriky, anebo pod amerikanistikou, pokud jde o indiánské jazyky na severní části amerického kontinentu.

Na některých univerzitách figurují africké jazyky pod etnologií.

• PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.

• Lingvistika
• Literatura

• Obrázky, zvuky či videa k tématu filologie na Wikimedia Commons