Favipiravir
| Favipiravir | |
|---|---|
 | |
| Název (INN) | favipiravir |
| Název podle IUPAC | 6-fluor-3-hydroxypyrazin-2-karboxamid |
| Další názvy | T-705; Avigan; favilavir; Avifavir |
| Kódy | |
| Číslo CAS | 259793-96-9 |
| Klasifikace ATC | J05AX27 |
| ChEMBL ID | CHEMBL221722 |
| ChemSpider ID | 431002 |
| PubChem | 492405 |
| Chemie | |
| Sumární vzorec | C5H4FN3O2 |
| SMILES | C1=C(N=C(C(=O)N1)C(=O)N)F |
| InChI | InChI=1S/C5H4FN3O2/c6-2-1-8-5(11)3(9-2)4(7)10/h1H,(H2,7,10)(H,8,11) |
| Molární hmotnost | 157,1 g/mol |
| Teplota tání | 187 °C a 193 °C |
| Disociační konstanta | 5,1 |
| Farmakologie | |
| Cesty podání | ústní podání |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Favipiravir, komerční označení T-705, Avigan, favilavir je antivirotikum vyvinuté japonskou firmou Toyama Chemical (filiálka Fujifilm group), které je účinné proti RNA virům. Stejně jako v případě jiných látek s podobným účinkem (T-1105 a T-1106) jde o derivát pyrazinkarboxamidu. Při testování na zvířatech byl favipiravir účinný proti virům chřipky (Orthomyxoviridae), západonilské horečky, žluté zimnice (Flaviviridae), slintavky a kulhavky (Picornaviridae), horečce riftového údolí (Phlebovirus) a dále Arenaviridae, Bunyaviridae, enterovirům. Méně účinný je proti viru Zika nebo viru vztekliny.
Mechanismus účinku
[editovat | editovat zdroj]Favipiravir funguje jako selektivní a účinný inhibitor virové RNA-dependentní RNA-polymerázy (RdRP). Předpokládá se, že je metabolizován na favipiravir-ribofuranosyl trifosfát (T-705 RTP), který je analogem adenosinu a guaninu. Virová RdRP ho využije jako substrát syntézy a T-705 RTP tím zablokuje katalytickou doménu enzymu.[1][2] Jiný výzkum naznačuje, že způsobuje transverzi RNA nukleotidů (puriny na pyrimidiny a naopak) a tím indukuje letální mutace virové RNA.[3][4]
Klíčovou roli v aktivačním procesu antivirotika hraje lidská hypoxantin-guanin fosforibosyltransferáza (HGPRT).[5] Favipiravir neinhibuje syntézu lidské RNA nebo DNA a není toxický pro lidské buňky.
Testování v praxi
[editovat | editovat zdroj]Favipiravir byl v Japonsku roku 2014 schválen pro léčbu virových onemocnění, zejména v případech, kdy byl neúčinný přípravek Tamiflu. Schvalování se protahovalo od roku 2011 poté, co se na zvířecích modelech objevil potenciálně teratogenní efekt favipiraviru na embrya a užití bylo pozastaveno. V USA byla pod dohledem Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v březnu 2015 dokončena 3. fáze klinického testování při léčbě chřipky.[6]
V roce 2014 byl během epidemie eboly v západní Africe testován při léčbě eboly.[7] Předběžné výsledky ukázaly snížení míry úmrtnosti u pacientů s nižší koncentrací viru v krvi, ale žádný účinek nenastal u skupiny s vyšší koncentrací viru, více ohrožené úmrtím.[8][9] Koncepci studie a nedostatečnost v interpretaci dat kritizoval epidemiolog Scott Hammer s dalšími vědci za užití pouhého přístupu historické kontroly, bez porovnání léčené a neléčené skupiny.[10]
Favipiravir se jeví jako širokospektrální antivirotikum a mohl by být využit k léčbě vzácných nebo nově vzniklých virových infekcí.[11] V únoru 2020 byl Favipiravir testován ve Wu-chanu a Šen-čenu v Číně. Podle čínských vědců se ukázal jako účinný lék na covid-19,[12] byl v Číně doporučen pro léčbu a byla proto spuštěna jeho výroba pro kterou čínský výrobce získal licenci v roce 2016[13] (základní dvacetiletá ochrana patentu vypršela v roce 2019 – generické produkty se připravují v Indii, a také v Rusku a na Ukrajině).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FURUTA, Yousuke; KOMENO, Takashi; NAKAMURA, Takaaki. Favipiravir (T-705), a broad spectrum inhibitor of viral RNA polymerase. S. 449–463. Proceedings of the Japan Academy, Series B [online]. 2017 [cit. 2020-11-18]. Roč. 93, čís. 7, s. 449–463. Dostupné online. DOI 10.2183/pjab.93.027. PMID 28769016. (anglicky)
- ↑ JIN, Zhinan; SMITH, Lucas K.; RAJWANSHI, Vivek K.; KIM, Baek; DEVAL, Jerome. The Ambiguous Base-Pairing and High Substrate Efficiency of T-705 (Favipiravir) Ribofuranosyl 5′-Triphosphate towards Influenza A Virus Polymerase. S. e68347. PLoS ONE [online]. 2013-07-10 [cit. 2020-11-18]. Roč. 8, čís. 7, s. e68347. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0068347. (anglicky)
- ↑ Baranovich T et al., T-705 (Favipiravir) Induces Lethal Mutagenesis in Influenza A H1N1 Viruses In Vitro, J. Virol. 87(7), 2013, pp 3741–3751
- ↑ BARANOVICH, Tatiana; WONG, Sook-San; ARMSTRONG, Jianling; MARJUKI, Henju; WEBBY, Richard J.; WEBSTER, Robert G.; GOVORKOVA, Elena A. T-705 (Favipiravir) Induces Lethal Mutagenesis in Influenza A H1N1 Viruses In Vitro. S. 3741–3751. Journal of Virology [online]. 2013-04-01 [cit. 2020-11-18]. Roč. 87, čís. 7, s. 3741–3751. Dostupné online. DOI 10.1128/JVI.02346-12. PMID 23325689. (anglicky)
- ↑ NAESENS, Lieve; GUDDAT, Luke W.; KEOUGH, Dianne T.; VAN KUILENBURG, André B. P.; MEIJER, Judith; VANDE VOORDE, Johan; BALZARINI, Jan. Role of Human Hypoxanthine Guanine Phosphoribosyltransferase in Activation of the Antiviral Agent T-705 (Favipiravir). S. 615–629. Molecular Pharmacology [online]. 2013-10 [cit. 2020-11-18]. Roč. 84, čís. 4, s. 615–629. Dostupné online. DOI 10.1124/mol.113.087247. (anglicky)
- ↑ Phase 3 Efficacy and Safety Study of Favipiravir for Treatment of Uncomplicated Influenza in Adults - T705US316, Clinical Trials.gov, March 2015
- ↑ First French Ebola patient leaves hospital. Reuters. 2014-10-04. Dostupné online [cit. 2020-03-20]. (anglicky)
- ↑ FINK, Sheri. Ebola Drug Aids Some in a Study in West Africa. The New York Times. 2015-02-04. Dostupné online [cit. 2020-03-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ SISSOKO, Daouda; LAOUENAN, Cedric; FOLKESSON, Elin. Experimental Treatment with Favipiravir for Ebola Virus Disease (the JIKI Trial): A Historically Controlled, Single-Arm Proof-of-Concept Trial in Guinea. PLOS Medicine. 2016-03-01, roč. 13, čís. 3, s. e1001967. Dostupné online [cit. 2020-03-20]. ISSN 1549-1676. DOI 10.1371/journal.pmed.1001967. PMID 26930627. (anglicky)
- ↑ COHEN, Jon. Results from encouraging Ebola trial scrutinized. Science | AAAS [online]. 2015-02-26 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DELANG, Leen; ABDELNABI, Rana; NEYTS, Johan. Favipiravir as a potential countermeasure against neglected and emerging RNA viruses. S. 85–94. Antiviral Research [online]. 2018-05 [cit. 2020-11-18]. Roč. 153, s. 85–94. Dostupné online. DOI 10.1016/j.antiviral.2018.03.003. PMID 29524445. (anglicky)
- ↑ Justin McCurry, China: Avigan effective in tackling coronavirus, NHK News. www3.nhk.or.jp [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ SLANINA, Zdenek. Česko v 1. dvacítce příjemců antikoronaviru Avigan/Favipiravir - Okamura Tomio pohnul SÚKL. Blog iDNES.cz [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Favipiravir na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
